Listina základních práv a svobod má podle předlohy nově obsahovat ustanovení, že „právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon“. Ústavní změna podle navrhovatelů zabrání tomu, aby mohlo být toto právo omezeno běžným zákonem; posílí také pozici ČR při projednávání dalších unijních regulací. „Přehnaná regulace legálně držených zbraní nemá žádný smysl a vede k nárůstu nelegálně držených zbraní,“ uvedla předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová.

Novela vychází z petice, kterou podepsalo 102 000 lidí včetně mnohých ústavních činitelů. Petice byla reakcí myslivců a dalších majitelů zbraní na snahu Evropské komise omezit vlastnictví zbraní včetně legálně držených. Komise to zdůvodnila mimo jiné nutností přijmout opatření proti terorismu. Kritici unijního opatření poukazovali na to, že teroristé většinou používají nelegálně opatřené zbraně a že stávající český zákon je dostačující.

Ústavní expert z pražské právnické fakulty Jan Kudrna se k tématu vyjádřil minulý rok pro server Respekt. Podle něj byla dosavadní úprava obrany života i bez změny Listiny dostačující. Platilo totiž, že právo bránit jak sebe, tak i jiného člověka i se zbraní v ruce zaručuje trestní zákoník. Podle toho trestný čin nespáchá ten, kdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem. To vyplývalo i z dosavadního znění Listiny: “Není mi tak zřejmý účel návrhu, protože právní úprava nutné obrany, krajní nouze i oprávněného použití zbraně je dlouhodobě stabilní a postavená ve prospěch bránícího se,” řekl Jan Kudrna v článku Andrey Procházkové s tím, že pro změnu nevidí pádný důvod.

Novelu výslovně podpořili před hlasováním zástupci SPD, ODS či ANO, podle nichž má novela garantovat lidem právo bránit se legálně drženými zbraněmi proti agresorům, kteří zákony nedodržují. Odmítli obavy, že by změna vedla k nekontrolovanému nárůstu počtu držitelů zbraní. „Není to zákon o ozbrojování, ale o obraně se zbraní,“ uvedl Jiří Mašek. „Úpravou listiny zde nevznikne žádný Divoký Západ s pistolníky s kolty proklatě nízko,“ přidala se Černochová.

Česko neuspělo u Soudního dvora Evropské unie s žalobou na kontroverzní unijní směrnici. Vláda musela Sněmovně předložit novelu zbraňového zákona, která unijní regulaci přebírá v nezbytně nutné míře. Norma zavedla dvě nové kategorie zbraní. Platnost zbrojních průkazů zůstala desetiletá, policie bude nejméně jednou za pět let prověřovat, zda držitel průkazu splňuje zákonné, zejména zdravotní podmínky.