Slovenské odmítnutí bylo podle nich spíše projevem zodpovědnosti. 

Slovensko se na celkové finanční pomoci Řecku, která může dosáhnout až 110 miliard eur (zhruba 2,73 bilionu Kč), mělo podílet zhruba 800 miliony eur (asi 20 miliardami Kč).

Eurozóna první část půjčky poskytla v květnu, o dalších penězích budou ministři financí eurozóny rozhodovat počátkem září. První části půjčky se Slováci nijak neúčastnili, což kritizovala například Evropská komise nebo německá kancléřka Angela Merkelová. 

Nebyl to projev nesolidárnosti, ale zodpovědnosti

"V našem usnesení se objevilo, že je svrchovaným usnesením Slovenska, aby na bilaterální úrovni rozhodovalo o svých financí. V diskuzi vyjádřili kolegové názor, že u Slovenska to nebyl projev nesolidárnosti, ale zodpovědnosti, protože Řecko, které je v lepší finanční situaci, na začátku neposkytlo pravdivé údaje, a potom si žilo dlouhodobě nad poměry, což se solidaritou nemá pochopitelně nic společného," řekl předseda senátního výboru pro evropské záležitosti Luděk Sefzig (ODS). Doplnil, že svrchované usnesení členského státu EU je třeba respektovat. 

V rozpočtiové politice zachovejme svrchovanost zemí

Výbory V4 se zabývaly také novým požadavkem Bruselu, aby národní parlamenty předkládaly ke konzultaci evropské komisi návrhy státních rozpočtů. "V žádném případě, a to zdůrazňuje naše usnesení, nemůže být omezena svrchovanost národních parlamentů v provádění rozpočtové politiky státu," uvedl Sefzig. 

Doplnil, že s oběma usneseními souhlasili zástupci všech čtyř zúčastněných zemí, Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. Usnesení skupiny Visegrádu budou podle něho prezentována na jednání Stále konference předsedů výborů evropských a kandidátských zemí.