Horní parlamentní komora o tom dnes rozhodla na základě petice provozovatelů menších lékáren, která byla namířena proti údajnému zvýhodňování monopolních struktur lékárenských řetězců. Zástupci ministerstva zdravotnictví i Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) namítali, že situaci s distribucí léků pomohla zlepšit loňská novela o léčivech, která zavedla mimo jiné pravidla pro distribuci léčiv s omezenou dostupností.

Ministerstvo zdravotnictví by podle Senátu mělo zavést reálnou a vymahatelnou povinnost rovného zásobování léčiv mezi všemi lékárnami. Distributoři a výrobci léčivých přípravků by měli mít zákonnou povinnost zajistit dostupnost léčivých přípravků pro každou licencovanou lékárnu bez jakékoli diskriminace či zvýhodňování.

Senát po zhruba dvouhodinové debatě rovněž doporučil zákaz selektivní distribuce u léčiv s omezenou dostupností tak, aby v případě jejich výpadků nebo nedostatku byl výdej podřízen transparentním a rovnoměrným kritériím. Navrhuje také zavést povinnost zveřejňování smluvních vztahů mezi distributory a lékárnami a kontrolní mechanismus například prostřednictvím SÚKL nebo Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček uvedl, že loňská léková novela přinesla transparentní systém, který zavedl distribuci podle průměrné spotřeby léků, a zabraňuje tak hromadění léčiv v některých lékárnách. Mechanismus je podle Dvořáčka nastaven tak, že umožňuje zkontrolovat, pokud distributor někam léky nedodává ve lhůtě dvou pracovních dnů. "My se potkáváme s lékárnickou komorou každých 14 dní a řešíme výpadky systému," uvedl náměstek. Ředitel SÚKL Tomáš Boráň senátorům řekl, že aktuálně je v Česku 350 léků s omezenou dostupností. Omezení počtu balení pro jednotlivé lékárny není podle ředitele dehonestace profese farmaceuta, jak tvůrci petice tvrdí.

Senátor ODS a ředitel Nemocnice Strakonice Tomáš Fiala v petici vidí jistou snahu přenést podnikatelská rizika na stát. "Kdybych chtěla být podnikatelka, tak si otevřu obchod s rohlíky," oponovala námitce senátora Fialy lékárnice Lucie Nedopilová. "Nemůžu si rozhodnout, za kolik léčivo nakoupím nebo prodám. Takhle to nefunguje," prohlásila. Petici naopak podpořili předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), předsedkyně senátorů ANO Jana Mračková Vildumetzová, předseda lidoveckých senátorů Josef Klement nebo místopředsedkyně Senátu Jitka Setlová (KDU-ČSL), která si podle svých slov mohla na venkově koupit maximálně jedno balení léku, zatímco v Praze libovolné množství.

Lékárníci a jejich klienti v petici, kterou podepsalo na 12.500 lidí, navíc požadovali celkovou reformu současného systému regulace trhu s léčivy a stanovování cen a úhrad u regulovaných léčivých přípravků, který pokládají za nefunkční. Lidé by podle petentů měli získat léky hrazené ze zdravotního pojištění ve všech lékárnách za stejných podmínek, žádají také možnost rozšířené odborné péče a poradenství pacientům v lékárnách. Aleš Nedopil za organizátory petice upozorňoval na propojení lékáren s farmaceutickými společnostmi a zdravotnickými zařízeními nebo na nízkou podporu venkovských lékáren

Doplatky u stejných léčivých přípravků by měly být podle signatářů petice stejné bez ohledu na místo, typ lékárny či jakoukoliv jinou příslušnost či propojenost lékárny se zdravotnickým zařízením. Právě možnost snížit nebo zrušit doplatek na léky je podle dřívějších vyjádření zástupců majitelů lékáren konkurenční výhoda, kterou si samostatný podnikatel nemůže dovolit. Podle senátora Fialy by bylo sjednocení doplatků kontraproduktivní, neboť jejich. rozdílná výše vytváří tlak na jejich snižování.

Podle údajů na webu České lékárnické komory je v ČR více než 2700 lékáren, některé jsou propojené do různě velkých lékárenských řetězců. Největší z nich Dr. Max pokrývá téměř s 490 pobočkami více než 15 procent trhu. Podle samostatně podnikajících lékárníků je čím dál těžší řetězcům konkurovat. V posledních pěti letech před rokem 2021 ubývaly lékárny ve všech krajích kromě Prahy a Středočeského kraje.