Kritizoval fakt, že je mezi členy NATO velký rozdíl v jejich zapojení do mísí aliance v Afghánistánu a Libyi. 

Gates, který koncem měsíce odchází z čela Pentagonu, připomněl, že Spojené státy pokrývají 75 procent výdajů NATO. Varoval, že tato míra angažovanosti bude pro Washington stále těžší. Američanům se podle něj nejspíš nebude chtít vydávat peníze za státy, které zjevně nejsou ochotny uvolnit potřebné prostředky či provést nezbytné změny, aby se staly kompetentními partnery. 

Nejdou s námi do boje? To je nepřijatelné

Šéf Pentagonu označil za neperspektivní "dvourychlostní alianci", kdy se některé členské země zapojují jen do humanitárních operací, zatímco jiné státy musejí zvládat bojové akce. "Nejedná se již o hypotetickou obavu, je to nepřijatelné," zdůraznil Gates, který ve čtvrtek jednal se svými partnery z 28 členských zemí aliance. 

Poukázal na to, že na leteckých úderech v Libyi se přímo podílí jen osm zemí NATO, zatímco ostatní jen nepřímo nebo vůbec. "Upřímně řečeno, mnoho z těchto spojenců zůstává stranou ne proto, že by se nechtěli účastnit, ale jednoduše proto, že nemohou. Prostě nemají potřebnou vojenskou kapacitu," vysvětlil Gates. 

Postoj a míra vyzbrojení mnohých evropských partnerů podle něj ohrožuje již nyní průběh zahraničních operací NATO. V Afghánistánu je pro alianci problém udržet potřebný počet vojáků a techniky, především vrtulníků a dopravních a průzkumných letadel. V Libyi začíná některým evropským spojencům již po jedenácti týdnech od zahájení mise docházet munice a volají o pomoc USA, dodal Gates.