Sarkozy hájil roli Francie a Británie během operace NATO v Libyi
24. 6. 2011 – 17:53 | Zpravodajství | Jakub Procházka
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy v pátek odmítl kritiku od odcházejícího amerického ministra obrany, jenž považuje za nedostatečnou aktivitu Evropy v libyjském konfliktu.
Jsou to Británie a Francie, nikoli USA, kdo nese tíhu operací v Libyi, prohlásil Sarkozy na okraj summitu Evropské unie v Bruselu.
Mluvčí politického orgánu libyjských povstalců francouzskému listu Le Figaro řekl, že povstalci vedou s představiteli vlády libyjského vůdce Muammara Kaddáfího nepřímá jednání. Místopředseda vzbouřenecké rady však v reakci na to jakékoli kontakty popřel.
Šéf Pentagonu Robert Gates 10. června vyjádřil pochyby o budoucnosti Severoatlantické aliance kvůli neochotě členských států zvýšit vojenské výdaje. Na omezenou vojenskou sílu NATO podle něj poukazuje konflikt v Libyi. Do něj se přímo zapojuje jen osm z 28 členských států aliance a leteckých průzkumných misí se oproti plánu zvládá provést jen polovina, tvrdí Gates.
Sarkozy: Gatesovo prohlášení bylo mylné
"Prohlásit takovou věc bylo od Gatese mimořádně nevhodné, ba co víc, zcela mylné, vzhledem k tomu, co se v Libyi děje," řekl podle agentury Reuters Sarkozy. Taková prohlášení podle francouzského prezidenta mohla zaznít jindy, nikoli však v době, kdy Evropané "odvážně převzali záležitost Libye a kdy hlavně Francie a Británie se svými spojenci provádějí tuto práci".
"Myslím, že jeho (Gatesův) odchod do důchodu mohl vést k tomu, že situaci v Libyi dost pečlivě neprozkoumal, protože, ať už se říká cokoli, nemám pocit, že Američané dělají většinu práce v Libyi," podotkl Sarkozy na adresu šéfa Pentagonu, jenž na odpočinek odchází 30. června.
Spojenecké operace v Libyi začaly 19. března a NATO převzalo jejich vedení na konci března. Spojené státy mají nyní na starosti především tankování vojenských letounů, výzvědnou činnost a hlídkování.
Do Benghází se vracejí zadržení povstalci
Libyjští povstalci stále trvají na požadavku, že Kaddáfí a jeho klan musejí odstoupit. Mluvčí vzbouřenecké Přechodné národní rady Mahmúd Šammám listu Le Figaro řekl, obě strany začaly zprostředkovaně jednat v Paříži nebo v Jihoafrické republice, dosavadní výsledky rozhovorů se ale různí. Místopředseda Abdal Háfiz Ghúga podle agentury AFP ale v reakci na to přímé i nepřímé kontakty s Kaddáfího režimem popřel; Tripolis naopak jejich existenci připustil.
Do Tuniska podle dnešních informací tuniské tiskové agentury TAP uprchlo devatenáct libyjských policejních a armádních důstojníků, kteří připluli do země ve čtvrtek spolu s dalšími třiceti utečenci. Od začátku protestů proti Kaddáfímu v únoru podle Reuters režim opustilo už několik desítek vysoce postavených představitelů včetně dvou ministrů.
Do povstalecké bašty Benghází se vrátily desítky povstalců zadržených Kadddáfího režimem. Podle Červeného kříže bylo na palubě 249 lidí ze západní části země, kteří se chtěli shledat s příbuznými na povstalci ovládaném východě, a 51 vězňů. Nebylo bezprostředně jasné, zda šlo o součást nějaké dohody rebelů a Tripolisu o výměně vězňů, uvedla agentura AP.