Devizové intervence centrální banka zahájila kvůli obavám z deflace s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 Kč/EUR na počátku listopadu 2013. Od té doby do konce letošního ledna intervenovala v objemu zhruba 1,3 bilionu korun. Intervence v řádech stovek miliard korun pokračovaly podle odhadů analytiků i v únoru a březnu. Zásah ČNB v listopadu 2013 vyvolal vlnu kritiky od části ekonomů i od politiků. Prezident Miloš Zeman například v listopadu 2013 řekl, že intervence nikdy ničemu neprospěly a vedly ke ztrátám.

Proto dnešní krok uvítal. "Hrdý národ má mít silnou měnu, abychom se, když vyjedeme do zahraničí, nemuseli stydět za to, že naše znehodnocená měna nám znemožňuje užít pořádně zahraniční dovolenou," řekl a připomněl, že byl po celou dobu devizových intervencí proti nim a usiloval o jejich zrušení.

ČNB využila dobrého načasování

S rozhodnutím ČNB souhlasí i ekonomové. "Žádné překvapení se nekoná, z pohledu ČNB, která si na minulém zasedání koncem března rozvázala ruce, dává rozhodnutí smysl," řekl hlavní analytik Conseq Investment Management Martin Lobotka. Upozorňuje, že současná většina členů Bankovní rady v listopadu 2013 nehlasovala, proto neměl zájem na pokračování intervencí.

Využila i příznivé situace díky růstu cen potravin, paliv, a v neposlední řadě růstu cen v restauracích po zavedení EET. "Toto okénko, jak ilustruje první pokles inflace za 6 měsíců v březnu v Eurozóně či stále slabé poptávkové tlaky v Eurozóně, nemuselo být otevřené dlouho," vysvětlil Lobotka. "Proto ČNB ani nečekala na březnová inflační data, jež budou vydána příští týden," dodal.

S načasováním a příznivými dopady na českou ekonomku souhlasí i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. "Byla to dobrá doba pro to, aby se ten režim ukončil," uvedl. Problémem intervencí proti koruně podle Zaorálka bylo, že vytvářely pro průmysl "měkký polštář". "Což ho dlouhodobě hýčkalo způsobem, který má v sobě rizika," řekl. V dlouhodobém měřítku tak očekává, že firmy budou pod tlakem, aby nacházely nové cesty ke zlepšení produktivity.

Ekonomický expert a poslanec za ODS Jan Skopeček varoval, že negativní dopady intervencí budou ještě horší než jen dočasné zakolísání kurzu koruny. Uvedl, že s intervencemi od samého počátku nesouhlasil. "Já jsem neměl takové obavy z negativního vlivu deflace jako ČNB. Česká republika už zažila období krátkých deflací a nic negativního jí to nepřineslo. I jiné ekonomiky si občas prošly deflací a dokonce poté rostly," řekl.

Koruna začala posilovat

Koruna se po oznámení konce intervencí ve 12:30 se po určitém zakolísání, kdy dosáhla dokonce hodnoty 27,13 Kč/EUR, už pohybuje výrazně pod sedmadvacetikorunovou hranicí. Takový vývoj očekává i někdejší ministr financí Miroslav Kalousek.

"Je evidentní, že na korunu řada lidí spekulovala, to bylo vidět z masivních intervencí, které musela banka dělat. Nejsem prognostik, abych dokázal říct přesný vývoj kurzu, myslím, že dojde k nějakému výkyvu a pak se to po určitém čase use ustálí, předpokládám, že bude koruna vůči euru o zhruba dvě koruny pevnější," odhadl.

Odlišný vývoj hodnoty české měny ale vidí Lobotka. "V reálné ekonomice neočekávám žádné bezprostřední reakce, překvapený po intenzivní mediální komunikaci v posledních 4 měsících nemohl být snad nikdo. Na finančním trhu na chvíli posílí koruna, poté se však vrátí na(d) 27 korun, vzrostou výnosy dluhopisů a zlevní cena měnového zajištění," tvrdil.

Babišovo ministerstvo investovalo prodejem dluhopisů

Ministerstvo financí využilo dosavadní příznivé situace na dluhopisovém trhu před koncem intervencí. "Z hlediska ministerstva financí jsme během prvního čtvrtletí zejména využívali přetrvávající výhodné situace na dluhopisovém trhu a pokryli jsme své potřeby na nejbližší měsíce," uvedl šéf rezortu Andrej Babiš.

Dluhopisy využívali zahraniční investoři mimo jiné jako nástroj pro uložení nakoupených korun, které chtěli po ukončení devizových intervencí prodat za eura. Ministerstvo na finančních trzích díky tomu prodávalo od konce roku 2015 státní dluhopisy i se záporným výnosem. Fakticky tak investoři platili státu za to, že mu půjčili peníze.

Konec intervencí pravděpodobně znamená propad poptávky po českých dluhopisech od spekulantů i investorů, kteří využívali nerovnováh na českém finančním trhu kvůli intervencím. Výnosy českých státních dluhopisů, především těch s kratší dobou splatnosti, podle odhadů analytiků oslovených porostou. Záporné výnosy dluhopisů by tak měly přestat.

Zatímco dnes dopoledne byl výnos dvouletých dluhopisů ještě minus 0,35 procenta, po exitu vystřelil nahoru a po 13:00 byl kolem minus 0,16 procenta.