Rusové vs. Sověti. Rusko se mění, ať už si o tom myslíme cokoli

- Aktuality autor: Alina Holušová

Stereotypní představa o Rusech, kteří potřebují vládu pevné ruky a pořádnou diktaturu, ztrácí na pravdivosti. Rusové začínají být občansky aktivnější a sociologové dokonce nevylučují, že by jejich narůstající občanské sebevědomí mohlo jednou živelně explodovat. 

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

O změně nálady v ruské společnosti vypovídá nejnovější studie Institutu sociologie ruské Akademie věd, která byla zveřejněna v úterý. Rusové jsou zklamaní ze současných politických špiček a stejných politických vůdců, kteří stojí v čele země už více než 20 let.

Nedůvěřují vládě, která je podle nich neefektivní. A právě na základě této nedůvěry podle sociologů roste občanská aktivita. Ve své podstatě tak zakonzervovaný systém ruské neliberální demokracie napomáhá růstu občanského sebevědomí. 

Přestože stále přežívá stereotyp o posttotalitním traumatu, který ochromuje ruskou společnost, realita je už dávno jinde. Až 37 procent Rusů tíhne k "iniciativě, snaze o úspěch, pocitu důstojnosti, připravenostu ke spolupráci a touze po změnách", jak ukázala anketa, z níž odborníci čerpali své závěry.

Počet aktivních Rusů tak převyšuje počet těch, kteří stále dávají přednost stabilitě a ke změnám se staví negativně (29 procent). Konflikt mezi sovětskou a ruskou generací sice ve společnosti přetrvává, přesto ale občanská aktivita v Rusku roste, ať už jde o její politickou či nepolitickou podobu.

Až 81 procent dotázaných se "podílí na činnosti nepolitických neziskových organizací a tak či onak se zapojuje do politického života země."  O politiku na 'sváteční úrovni' se zajímá 45 procent populace, což je část společnosti, která pravidelně chodí k volbám a debatuje o politice v kruhu svých známých.

Poměrně vysoké procento Rusů z vesnic a obcí (40 a 45 procent) je připraveno protestovat kvůli svým ekonomickým a sociálním právům. Zajímavé je, že obyvatelé velkých měst se do demonstrací tolik nehrnou a protestů by se zúčastnilo jen 26 procent z nich.

Problém je, že Rusové v regionech mají mnohem menší šanci vyvíjet skutečně efektivní nátlak na vedení země. Sociologové proto nevylučují návrat "archaických forem protestů jako živelná povstání a pogromy".

Studie rovněž ukázala, že v současné době v Rusku probíhá "latentní legitimizace radikálních forem politického boje". Stále více Rusů považují za přijatelnou agresivní formu nátlaku na vládu. Počty takto naladěných lidí (28 procent oproti 25 procentům v roce 2012) už přestávají být marginální, varují odborníci. 

Tagy: Rusko pruzkum zajimavosti ruská společnost politické nálady sociologové

Zdroje: Vlastní,Kommersant