Prohlásil to poradce ruského prezidenta Sergej Prichoďko. Jednostranné prohlášení v tomto smyslu podle něj připojí Rusko ke smlouvě při jejím podpisu 8. dubna v Praze. 

Ruské stanovisko se podle poradce týká "jak kvantitativního, tak kvalitativního zvětšování potenciálu strategické protiraketové obrany USA". 

"Toto prohlášení se stane samostatným politickým dokumentem, připojeným ke smlouvě. Analogické postavení bude mít i možné odvetné prohlášení USA," dodal Prichoďko. 

Rusové a Američané podle něj budou o protiraketové obraně jednat i po podpisu smlouvy, která se však podle dohody prezidentů týká útočných strategických zbraní, zatímco protiraketová obrana je předmětem jiných jednání. Kreml ovšem trval na zakotvení vazby útočných jaderných zbraní i na protiraketovou obranu. 

Moskva od počátku vehementně protestovala proti americkým plánům vybudovat protiraketový štít v Česku a v Polsku, což prosazovala předchozí americká administrativa George Bushe. Barack Obama po svém příchodu do Bílého domu od tohoto záměru ustoupil, Washington se však budování protiraketové obrany zcela nezřekl - jeho plány nyní počítají s jejím rozmístěním na Balkánu. Moskva se obává, aby v budoucnu americký štít neohrozil ruský odstrašující potenciál. 

Nová rusko-americká odzbrojovací smlouva omezí počet jaderných hlavic na 1550 na každé straně. Moskva podle agentury AFP nyní disponuje asi 3000 jadernými hlavicemi na strategických nosičích, Washington 2200. 

Kreml je podle Prichoďka přesvědčen, že smlouva, kterou v Praze podepíší Dmitrij Medveděv a Barack Obama, zajišťuje přísnou paritu na základě vzájemných ústupků a dokazuje ochotu výrazně zredukovat strategické jaderné zbraně.