Dnes je pátek 19. dubna 2024., Svátek má Rostislav
Počasí dnes 1°C Oblačno

Rozhovor s hostem festivalu Všemi směry 2015 Sabinou Slonkovou

Rozhovor s hostem festivalu Všemi směry 2015 Sabinou Slonkovou
Sabina Slonková | zdroj: Profimedia

Začínala jako elévka, která se od krátkých zpráv dostala k psaní článků v domácí rubrice. Zvědavost ji ovšem přivedla až k investigativní novinařině. Dnes jméno Sabiny Slonkové figuruje u rozkrývání korupčních kauz české politické scény. O tom, jak se věci skutečně mají bude mimojiné hovořit ve čtvrtek 16. dubna v diskuzi Války hodnot na festivalu nezávislé publicistiky Všemi směry.

Jaké byly vaše novinářské začátky?
Poprvé jsem přišla do tehdejší Mladé fronty v šestnácti letech. Bylo to o prázdninách na letní brigádu. Vařila jsem novinářům kafe, vystřihovala jejich články, lepila je do archivu a běhala s dálnopisy.

Nechali vás také psát? 
Časem ano, ale psala jsem spíše třířádkové zprávy z černé kroniky. Pamatuji si, jak jsem byla pyšná, když vyšla první zpráva s mojí zkratkou. Postupem času mě nechávali psát delší články, až mi po maturitě a mé poslední letní brigádě nabídl tehdejší šéfredaktor novin Libor Ševčík smlouvu do domácího oddělení.

Chtěla jste vždy dělat tuto profesi?
Když pominu dětská přání, tak ano.

Jste známá především jako investigativní novinářka. Co taková práce obnáší? 
Myslím, že oblast investigativní žurnalistika vlastně ve skutečnosti neexistuje. To, co dělám, bych nazvala přinášením nových zpráv. Odkrývání toho, co mělo zůstat utajeno.

Co vás na tom láká?
Asi to souvisí s mojí zvědavostí. Chci vědět, jak se věci ve skutečnosti mají.

Jaké vlastnosti by měl mít novinář působící v investigativní sféře?
Být zvědavý, opatrný a houževnatý.

Mohou něco ve společnosti investigativní novináři změnit?
Určitě. Minimálně v tom, že na některé věci si ti vlivní dají příště pozor. Nebo vyjde najevo to, co mělo navždy zůstat utajeno. Novináři mají takovou moc, jakou si zaslouží.

Často probíraným tématem je důvěryhodnost médií. Ta se odvíjí mimo jiné i od naplňování novinářských hodnot. Splňují tyto hodnoty česká média? 
Ne. Ale jsou čestné výjimky.

Proč se to českým médiím obecně nedaří?
Myslím, že novináři  jsou do značné míry odříznutí od reality. Žijí v jakési bublině a ztratili kontakt s tím, co lidi doopravdy trápí.

Nedávno jste rozjela nový webový deník Neovlivni.cz. Jakým tématům se konkrétně věnujete?
Naším mottem je Deník o vlivu a lidech, tudíž popisujeme vlivné lidi a vše, co s nimi souvisí. Začínali jsme popisem účastníků večírku, na němž se sešli nejmocnější hráči z justice. Další větší věc byla kauza pražské primátorky Adriany Krnáčové a její role při výměně právníků ve sporu o nevýhodný pronájem Škodova paláce.

Jakým způsobem chcete novinářské hodnoty uchopit ve vašem internetovém deníku?
Hlavní hodnotou je psát pravdu a chovat se slušně.

Měla by média umět přiznat chybu?
Na tom není nic špatného. Nejsme stroje, kdo nechybuje, lže.

Do jaké míry selektování zpráv vytváří povědomí společnosti o okolním dění? 
V dnešním světě internetu už pro toho, kdo skutečně chce vědět, neexistují překážky.

Ale jak se čtenář nemá nechat ošálit polopravdami?
Záleží na důvěryhodnosti daného média a informace je vždy potřeba posuzovat v celém kontextu.

Investigativní novinářka Sabina Slonková vystoupí v rámci 11. ročníku festivalu Všemi směry. Novinářka bude hovořit v diskuzi s názvem Války hodnot, kde se potká s členem Rady ČT Jiřím Závozdou, bývalým ředitelem kanálu ČT24 Romanem Bradáčem a zástupci studentů. Kam až mohou novináři ve své práci zajít? Jsou vůbec média svobodná? Kam sahá svoboda slova v České republice? O tom budou společně diskutovat ve čtvrtek 16. dubna od 19:00 ve Velkém sále v Experimentálním prostoro NoD v Dlouhé 33, Praha 1.

Autor: Aneta Beková, Alžběta Šimková