Tel Aviv svůj název (znamenající "Jarní pahorek") získal v roce 1910 a je považován za první moderní hebrejské město. Vznikl na písečných dunách a v roce 1950 se spojil s Jaffou. Od roku 1949 byl hlavním městem Izraele, v roce 1980 však takzvaný Jeruzalémský zákon určil za hlavní město Jeruzalém. Většina států má však svá velvyslanectví stále v Tel Avivu. Když se prezident Donald Trump rozhodl přemístit americkou ambasádu do Jeruzaléma, kde byla loni také otevřena, způsobil poprask a vysloužil si odsuzující rezoluci Valného shromáždění OSN. Přestěhovat českou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma by chtěl i prezident Miloš Zeman, česká vláda ale k tomuto kroku zaujímá spíše rezervovaný přístup.

Město, které nikdy nespí

Tel Avivu se říká "město, které nikdy nespí" - a naprosto oprávněně. V druhém největším městě Izraele to žije jak na pověstných plážích, tak i v barech, muzeích a galeriích, které mají velkorysou otvírací dobu. Říká se mu i "město hříchu", neboť do Tel Avivu se prostě jezdí slunit a pařit. Ostatně je tu na 300 slunečných dní v roce, takže není divu, že místní i cizí jsou rádi venku a ve vodě.

Výlet tam každopádně turist(k)y něco stojí. Izrael není levná země, a o Tel Avivu to platí obzvlášť. Drží si slušnou desátou příčku mezi nejdražšími městy světa. Předstihly ho Curych, Ženeva, Kodaň, Soul, New York, Ósaka - a o první místo se letos dělí Paříž, Singapur a Hongkong.

Tel Aviv má nicméně i další, poněkud nelichotivou přezdívku - Bublina. Odkazuje k tomu, že v místní realitě se až příliš snadno zapomíná na problémy, které sužují zemi za hranicemi města.

Bílá perla architektury

Tel Aviv též trůní na seznamu světového dědictví UNESCO - díky takzvanému Bílému městu. Značná část unikátní čtvrti pochází z 30. a 40. let. Podíleli se na ní židovští architekti ovlivnění hnutím Bauhaus i takzvaným "mezinárodním stylem". Mnozí byli imigranti z Evropy, kteří uprchli po nástupu nacismu v Německu.

Je zde kolem čtyř tisíc budov, pro něž je typická jak bílá barva, tak i to, že jejich tvůrci kladli důraz na funkčnost před zdobností. Převážně obytné domy uzpůsobili místnímu podnebí. Velké skleněné plochy typické pro Bauhaus nahradila menší okna, bílá barva pak odráží sluneční světlo.

Rovné střechy slouží jako místo k setkávání, když přijde chladnější večer, a je zde i množství zeleně. Některé z původně vystavených domů rozhlodal zub čas, v současnosti se nicméně realizují záchranné a konzervační projekty a aktivity.

Boom duhové turistiky

Směru Bauhaus je ostatně věnováno i jedno z mnoha místních muzeí. Těmi je totiž Tel Aviv pověstný - fungují jich tu na dvě stovky. Muzeum židovského lidu je pak největší muzeum světa zaměřené na historii Židů a židovskou diasporu na světě. Město nicméně drží i druhé místo na žebříčku nejvíce inovativních měst světa. Právě zde tepe finanční i technologické srdce Izraele a existují tu stovky společností a start upů.

Tel Aviv je také známý svou vstřícností vůči LGBT komunitě. Právě tady každoročně vypukne největší pochod hrdosti v celé Asii, kam se sjíždějí i queer lidé z okolních zemí, kde tato svoboda nepanuje. Součástí akce, jíž se loni zúčastnilo kolem 200 tisíc návštěvníků, je kromě průvodu městem i velká plážová party. Letos se Tel Aviv Pride bude konat 14. června, a půjde už o její jednadvacátý ročník.