Bolest je jedním z nejzáhadnějších a nejkomplexnějších jevů, které mozek zpracovává. Dlouhá léta se vědci snaží pochopit, kde a jak vzniká, a hlavně – jak ji bezpečně a účinně vypnout. Nejnovější výzkumy ukazují, že odpověď se možná skrývá v nečekaném místě: ve strukturách mozku, které byly dosud spojovány spíše se strachem a stresem.
V mozku existuje oblast, která bolest zcela vypíná
Tým neurovědců z Dukeovy univerzity v USA našel u myší malou oblast v amygdale, která má překvapivou schopnost bolest vypnout. Amygdala je přitom obvykle spojována s negativními emocemi, jako je úzkost nebo reakce na nebezpečí. Nový objev tak zcela mění představy o tom, jak mozek bolest řídí. Tato konkrétní oblast, označovaná jako CeAga, je tvořena neurony, které se aktivují například při celkové anestezii. Pomocí moderních metod sledování neuronových drah vědci zjistili, že tyto neurony posílají tlumicí signály do nejméně 16 dalších oblastí mozku, které zpracovávají různé stránky bolesti – od fyzického vjemu až po emoční reakce.
Když vědci CeAga aktivovali pomocí světelných pulzů, myši okamžitě přestaly vykazovat chování typické pro bolest, například olizování tlapky nebo tření obličeje. Jakmile aktivitu této oblasti potlačili, bolest se vrátila, jako by byla náhle zesílena. Ukázalo se také, že nízké dávky ketaminu – látky, která blokuje bolest bez úplného vypnutí vědomí – fungují jen tehdy, když je tato oblast v mozku aktivní.
Léčba bolesti pomocí genetiky, světla a možná i mobilu
Vedle objevu v amygdale přicházejí i další přístupy. Na Oxfordské univerzitě například tým vedený Dr. Davidem Bennettem vyvíjí genetickou metodu, jak vypnout bolest přímo na úrovni jednotlivých neuronů. Pomocí geneticky upravených iontových kanálů lze u neuronů způsobit „zkrat“, který zabrání přenosu bolestivého signálu do mozku. Testy zatím probíhají na lidských buňkách v laboratoři, ale výsledky jsou velmi nadějné. V USA mezitím vědci zkoumají využití optogenetiky – tedy kombinace genetického inženýrství a světla. Profesor Robert Gereau vyvinul zařízení, které se dá připevnit například na močový měchýř a vysílá světelné impulzy podle toho, kdy detekuje bolestivý tlak. U myší toto zařízení úspěšně blokovalo bolest spojenou s chronickým onemocněním měchýře. Do budoucna by mohlo být ovládáno mobilní aplikací, která by uživateli umožnila bolest doslova vypnout stiskem tlačítka na displeji.
Vědci doufají, že se jim podaří najít látky nebo technologie, které budou aktivovat pouze přesně cílené nervové buňky odpovědné za tlumení bolesti, aniž by ovlivnily jiné funkce mozku. Možná tak jednoho dne přijde doba, kdy se léčba bolesti obejde bez těžkých léků a bude dostupná každému – třeba jako jednoduchá aplikace v mobilním telefonu. Stačí klepnout a bolest utichne.