Dnes je čtvrtek 29. července 2021., Svátek má Marta
Počasí dnes 17°C Místy bouřky

Rekordní počet pacientů s těžkým covidem, do několika týdnů může být situace horší v celé zemi

Rekordní počet pacientů s těžkým covidem, do několika týdnů může být situace horší v celé zemi
Kapacity nemocniční péče jsou na hraně, fungují jen díky převozům pacientům mezi kraji. | zdroj: Profimedia

Za úterý přibylo v Česku 12 486 potvrzených případů nemoci covid-19. To je o 2200 víc než před týdnem. Byl to nejvyšší denní nárůst od 8. ledna.

Od začátku epidemie se v Česku prokazatelně nakazilo přes 1,1 milionu lidí. Vyplývá to z aktuálních údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Počet pacientů s covidem v těžkém stavu se přiblížil maximu ze začátku loňského listopadu.

Téměř devět z deseti lidí, u kterých testy od loňského března potvrdily infekci novým koronavirem, se už uzdravilo. Naopak 18 596 lidí s nákazou zemřelo. V současnosti je v Česku zhruba 106 000 nemocných s covidem.

Velkému tlaku čelí v souvislosti s koronavirovou epidemií zdravotnická zařízení. V nemocnicích bylo v úterý 6171 pacientů s covidem. V těžkém stavu bylo 1196 z nich, což je druhá nejvyšší hodnota od propuknutí epidemie. Víc pacientů v těžkém stavu bylo pouze 3. listopadu, a to 1200 hospitalizovaných. Zdravotníci ale upozorňují na to, že lidé jsou v těchto statistikách evidováni jen 20 dní po pozitivním testu, až třetina ale zůstává v nemocnicích i déle.

Podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví zbývá na jednotkách JIP a ARO jen 165 volných lůžek pro lidi s covidem, zhruba o 20 méně než v úterý ráno. Další volné kapacity jsou ještě na takzvaných reprofilizovaných lůžkách, tedy těch, která byla původně určena k poskytování péče jiného typu či odbornosti.

Laboratoře v Česku v úterý provedly přes 70 000 testů na nový koronavirus. Pozitivní výsledek zaznamenaly u téměř 38 procent vzorků. Šíření koronavirové epidemie v Česku se stále nedaří zpomalit, přestože to tak v polovině ledna vypadalo. Koncem prvního měsíce letošního roku ale začaly denní počty nových případů v mezitýdenním srovnání opět stoupat. Od začátku února jsou zatím ve statistikách pouze dva dny, kdy přibylo méně nových případů než ve stejný den předchozího týdne.

Nejhorší epidemická situace zůstává na Trutnovsku, kde za uplynulých sedm dní evidují 1065 nově nakažených v přepočtu na 100 000 obyvatel. Následuje Sokolovsko s 972 případy a Tachovsko s 953 případy na 100 000 obyvatel za poslední týden.

Od 27. prosince se v Česku proti novému koronaviru očkuje. Zdravotníci dosud aplikovali 483 833 dávek vakcíny, z toho 15 000 v úterý. Obě potřebné dávky zatím dostalo 182 000 lidí.

Téměř 95 procent dosud podaných dávek bylo očkování od společností Pfizer/BioNTech. Následuje vakcína od společnosti Moderna s podílem 4,6 procenta. Očkovací látku od AstraZenecy aplikovali zdravotníci zatím ve 2777 případech, což představuje 0,6 procenta ze všech dosavadních dávek.

Rychlejší šíření nákazy

Během dvou nebo tří týdnů může být situace v celé zemi stejně vážná jako v okresech Cheb, Sokolov a Trutnov, které vláda uzavřela kvůli rychlejšímu šíření nákazy novým typem koronaviru. V uzavřených okresech pak nebude od pondělí možné otevřít obchody nebo vrátit od 1. března další skupiny žáků do škol. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného se v západní polovině Česka více šíří nakažlivější britská mutace viru. Na dnešní tiskové konferenci řekl, že není možné vyloučit při zhoršení ani uzavření dalších regionů. Uvažovalo se už podle něj například o některých regionech Plzeňského kraje.

Ministr zopakoval, že plošná opatření nefungují, když nejsou individuálně dodržována. „Řešením je uvědomělý přístup každého z nás místo dalších restrikcí,“ řekl ministr. Proto se také bránil označení chystaného otevření obchodů za "rozvolňování" stávajících opatření, protože epidemická situace je nadále velmi vážná.

Další dosud neotevřené obchody by se podle ministra dopravy a průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) měly otevřít od pondělí 22. února. V pátek o návrhu bude na mimořádném jednání rozhodovat vláda. Pro jejich provoz budou nastavena přísná pravidla, například respirátory pro personál.

Kapacity nemocniční péče jsou podle Blatného na hraně, fungují jen díky převozům pacientům mezi kraji, které organizuje národní dispečink intenzivní péče. V Karlovarském kraji je podle něj situace lepší, než byla předtím, zhoršila se ale v Plzeňském kraji. Podle náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého, který má koordinaci kapacit nemocnic na starosti, bude zahraniční pomoc aktivována až v případě naplnění 90 procent celkových kapacit v ČR. „Má spíš symbolický význam, protože lůžek na JIP je třeba tisíce, a nabízeny jsou desítky nebo stovky,“ dodal ministr.

Při dalším zhoršování situace ministerstvo zvažuje zapojení specializovaných nemocnic, které se dosud na léčbě pacientů s covidem-19 nepodílely. Další možností je obnovení pracovní povinnosti mediků a případně i zdravotníků z ambulantního sektoru. Připravuje se také zřizování takzvaných pracovišť neodkladné pomoci, která se využívají při hromadných neštěstích.

Připravuje se i postup pro vyčerpání kapacit. „Každá vyspělá země má nachystaný systém na dobu, kdy dojde kapacita péče. Rozhodnutí se musí dělat na základě zákonného rámce, pravidel medicíny a lékařské etiky,“ dodal Černý. V současné době ale neví o tom, že by se tak někde dělo. Pravidla připravila odborná společnost, kterou Černý vede.

Blatný: Není důvod odmítat očkování AstraZenekou

Někteří lidé odmítají očkování proti covidu-19 vakcínou od firmy AstraZeneca, podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) k tomu není důvod. Novinářům dnes řekl, že vakcína je spolehlivá a chrání očkované před závažným průběhem nemoci a úmrtím. Ministerstvo také zvažuje, že by vakcínou očkovalo pedagogy.

Vakcína AstraZeneky se začala do Česka dovážet 6. února, v zemi už jsou v současnosti desítky tisíc dávek vakcíny. Podle dat ministerstva zdravotnictví ale zatím bylo využito jen asi 2800 dávek. Důvodem, proč část dávek zatím nebyla využita, je podle ministerstva i to, že se někteří lidé nechtěli nechat touto vakcínou očkovat.

Ukončené očkování má v Česku zhruba 182.000 lidí, dalších asi 302.000 lidí zatím dostalo jen jednu očkovací dávku.

Některé evropské země doporučily používání vakcíny jen u lidí mladších 65 let. Zdůvodnily to tím, že není k dispozici dostatek dat o účinnosti látky u starších lidí. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) koncem ledna doporučila schválení vakcíny AstraZeneca, aniž určila věkovou hranici pro její použití a toto převzala i ČR. Blatný dnes řekl, že není důvod použití vakcíny AstraZeneky nějak omezovat. Země, které použití omezují věkem, tak podle ministra činí kvůli jejich vlastní očkovací strategii.

Někteří lidé v Česku vakcínu odmítli také kvůli zprávám o její nižší účinnosti. Podle agentury AFP má vakcína AstraZeneca účinnost 70 procent. Ostatní v Česku již používané vakcíny firem Pfizer//BioNTech a Moderna ji mají přes 90 procent.

Obavy o účinnost vakcíny jsou ale podle Blatného liché. Hlavním důvodem vakcinace je podle ministra to, aby vakcína ochránila před smrtí, a to očkovací látky firmy AstraZeneca plní. Dodal, že se nyní uvažuje o tom, že by se AstraZenekou očkovali pedagogové. Od 1. března totiž vláda plánuje postupný návrat dětí do škol za podmínky pravidelného testování.

Zdroje: