„Agresivních vyjádření na adresu naší země se dopouštějí i vysocí představitelé předních zemí NATO, a proto přikazuji ministru obrany a náčelníkovi generálního štábu, aby uvedli síly odstrašování ruské armády do zvláštního režimu bojové pohotovosti,“ řekl Putin podle agentury TASS během dnešní porady v Kremlu, které se zúčastnil ministr obrany Sergej Šojgu a náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov.

Zmíněné odstrašující síly zahrnují balistické rakety a další zbraně s konvenčními bojovými hlavicemi, ale také ruské jaderné zbraně. Rusko ve své strategii až dosud kladlo důraz především na jaderné odstrašování.

Putin si podle TASS také postěžoval na to, že Západ přijímá nelegitimní sankce proti Rusku. Očekává se, že nynější západní sankce, přijaté po ruské invazi na Ukrajinu, tvrdě zasáhnou ruskou ekonomiku.

Nepřijatelná eskalace a nebezpečná rétorika, reagují USA a NATO

Putinův rozkaz je nebezpečnou rétorikou a nepřijatelnou eskalací stávající války na Ukrajině. V první reakci to uvedli šéf NATO Jens Stoltenberg a velvyslankyně USA při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová poznamenala, že Putinův krok dobře zapadá do známé metody Moskvy, která uměle vytváří hrozby, aby ospravedlnila svou agresi.

„Toto je nebezpečná rétorika. Je to nezodpovědné chování. A když tuto rétoriku spojíte s tím, co (Rusko) podniká na Ukrajině, kde vede válku proti nezávislému suverénnímu národu, kde sáhlo k plnohodnotné invazi - pak to situaci přidává na vážnosti,“ řekl Stoltenberg stanici CNN.

„Znamená to, že prezident Putin pokračuje v eskalaci této války způsobem, který je zcela nepřijatelný, a my musíme dál co nejrazantněji mařit jeho kroky,“ citovala velvyslankyni Thomasovou-Greenfieldovou agentura Reuters. „Viděli jsme, že tohle dělá (Putin) opakovaně. Rusku nikdy nic nehrozilo ze strany NATO ani ze strany Ukrajiny. Tohle je vzorec Putinova chování a my se mu dokážeme postavit. Máme schopnost se bránit,“ řekla Psakiová stanici ABC.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na tiskové konferenci podotkl, že nová hrozba ze strany Putina může být snahou „zvýšit sázky“ před nadcházejícím jednáním mezi zástupci Ukrajiny a Ruska na bělorusko-ukrajinských hranicích. Šéf ukrajinské diplomacie dodal, že ani hrozba jaderné války Ukrajinu nezlomí.

Bezpečnostní analytik Gordon Corera v textu pro stanici BBC napsal, že tento krok znamená ze strany Putina důrazné varování a zatím ho nelze interpretovat tak, že by ruský prezident měl skutečně v úmyslu jaderné zbraně použít. „Cílem pravděpodobně je snaha odradit NATO od podpory Ukrajiny tak, že (Putin) vytvoří strach z toho, kam až je ochoten zajít. Chce také vytvořit zmatek ohledně toho, jaká pomoc Ukrajině už pro něj bude příliš,“ napsal.

Putinův rozkaz je agresivní rétorikou, jde o velmi nebezpečné chování, řekl na dnešní tiskové konferenci po zasedání resortního krizového štábu ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Nejsou informace o tom, že by hrozilo České republice bezprostřední nebezpečí.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) označila výrok Putina za bezprecedentní výhrůžku. NATO i Evropská unie podle ní přijímají doporučení v této oblasti. „Nemůžeme to nechat bez povšimnutí,“ poznamenala.

Ruské ozbrojené síly ve čtvrtek zahájily na Putinův rozkaz invazi na Ukrajinu. Cílem největší pozemní vojenské operace v Evropě od konce druhé světové války je podle Kremlu demilitarizovat Ukrajinu, aby přestala být pro Rusko hrozbou, a očistit zemi od „nacistů“. Putin invazi odůvodnil údajnou genocidou, kterou podle něj páchají ukrajinští nacionalisté na ruskojazyčném obyvatelstvu východoukrajinského Donbasu.

Ukrajina, která čtvrtým dnem vzdoruje ruské invazi, podala na Rusko žalobu u Mezinárodního soudního dvora v Haagu. „Požadujeme povolat Rusko k odpovědnosti za to, že překrucuje pojem genocidy pro ospravedlnění agrese. Žádáme soud, aby okamžitě přikázal Rusku přerušit vojenské operace a stanovil jednání na příští týden,“ uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj.