První kolo prezidentských voleb se uskuteční 13. a 14. ledna příštího roku, předpokládané druhé kolo bude 27. a 28. ledna. Šance ostatních šesti kandidátů jsou malé, nikdo z nich by v prvním kole nezískal přes pět procent hlasů.

Pavla by nyní volilo 28,7 procenta lidí, Babiš by získal 28,5 procenta. Rozdíl mezi nimi je tedy pod úrovní statistické chyby. Nerudové průzkum přisoudil 25,1 procenta. Právě ona si nejvíce pohoršila od průzkumu z poloviny prosince, v němž získala 27,5 procenta a byla těsně za Pavlem. Babiš si naopak zhruba o čtyři procentní body polepšil. „Celkový závěr je takový, že jsou tady tři kandidáti, jejichž pozice jsou velmi vyrovnané, a nedá se říci, kdo by byl vítězem,“ řekl MfD ředitel Medianu Přemysl Čech.

Voleb se chce určitě zúčastnit téměř 62 procent lidí, dalších přibližně 15 procent k nim spíše půjde. Více než 36 procent voličů ale ještě stále není definitivně rozhodnuto, koho budou volit. Podle Čecha lidé nejvíce váhají mezi Pavlem a Nerudovou. „Má interpretace je taková, že nyní je elektorát rozdělený na čtyři skupiny. Je tu skupina těch, kteří nepůjdou k volbám, to je asi čtvrtina voličů, skupina, jež podporuje kandidáty pohybující se na úrovni jednotek procent, pak je tu skupina volící Andreje Babiše a voliči Nerudové a Pavla. A ti nerozhodnutí se do značné míry rekrutují z voličů, kteří zatím váhají právě mezi Danuší Nerudovou a Petrem Pavlem,“ dodal Čech.

Ve druhém kole by v momentální situaci měli nad Babišem převahu jak Pavel, tak Nerudová. Oba by získali více než 60 procent hlasů. V případě jejich vzájemného souboje dává model nepatrně vyšší šance Pavlovi.

Volební jádro má nadále nejvyšší Andrej Babiš, a to téměř 18 procent. Pavel je na 15 procentech, Nerudová na 11 procentech. Nejvyšší volební potenciál má ale Pavel, podle průzkumu by mohl oslovit více než 31 procent voličů. Babiš je pod 30 procenty, bývalá rektorka Mendelovy univerzity má potenciál zhruba 27,5 procenta.

Další kandidáti mají podle průzkumu šance mizivé. Senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer by získali shodně zhruba 4,3 procenta hlasů, poslance opoziční SPD Jaroslava Baštu by volilo 3,5 procenta lidí, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula by měl 2,4 procenta, podnikatel Karel Diviš 2,3 procenta a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima by zůstal pod hranicí jednoho procenta hlasů.