Česko podle něj nechce od Američanů jen nějakou "cenu útěchy" a jedná i o jiných možnostech spolupráce. 

Předchozí americká administrativa v čele s prezidentem Georgem Bushem chtěla původně v Brdech umístit protiraketový radar, jenže nové americké vedení v čele s Barackem Obamou od těchto plánů ustoupilo. V rámci už nastartované spolupráce ale Česku navrhlo, že v něm zřídí zmiňované středisko. Jenže jeho možná podoba i vliv se Praze moc nezamlouvají. 

"Naše představy o budoucí spolupráci jsou, řekl bych, poněkud pestřejší nežli jen jedna dvě místnosti, ve kterých jsou určité obrazovky," řekl Vondra. "Ty by nám dávaly obraz, ale nikoli příležitost na tu situaci nějak adekvátně reagovat," vysvětlil. 

"Pokud se máme na něčem podílet, musí to mít pro nás smysl"

Je tak možné, že středisko včasného varování, tedy pokud Američané nepřijdou s nějakými vylepšeními, nakonec v ČR nevznikne. Jednání s USA ale podle Vondry dál pokračují, přičemž je možné, že by se spolupráce nakonec mohla týkat jiných oblastí, než je protiraketová obrana. 

"Nechci činit nějaká dramatická prohlášení, nicméně hledáme i jiné možnosti, a teď je otázka, má-li to být zrovna přímo v oblasti protiraketové obrany," doplnil Vondra během jednání ministrů obrany NATO v Bruselu. O co přesně by mohlo jít, ale nenaznačil. Na dotaz, zda to znamená, že by se tedy Česká republika nemusela žádným způsobem podílet na vznikajícím protiraketovém deštníku aliance (že by na svém území neměla jeho prvky), Vondra řekl, že takto by to neřekl. 

"Rozhodně pokud se máme na něčem podílet, tak to pro nás musí dávat smysl i z hlediska obranyschopnosti naší země. Prostě nechceme jenom, aby to bylo taková nějaká řekněme cena útěchy. Chceme, aby to mělo praktický význam i pro nás," dodal vzápětí.