Podle deníku má současná vládní koalice premiéra Petra Fialy (ODS) k úmluvě spíše vlažný postoj. Fiala neodpověděl serveru na dotaz, zdali on sám je pro ratifikaci dokumentu, či nikoli.

Česká republika, kde vyvolává úmluva silné emoce, ji sice v květnu 2016 podepsala, aby dokument ale začal platit, musí ho ratifikovat Poslanecká sněmovna a Senát a podepsat prezident. Podle kritiků, k nimž patří konzervativci či katolická církev, není taková dohoda potřeba a postavila by muže a ženy proti sobě. Podle zastánců by naopak zdůraznila nepřijatelnost násilí a rozšířila prostor pro poskytnutí pomoci obětem. Bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO) měl úmluvu kvůli ratifikaci projednávat předloni v červenci, jednání však odložil.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková, která dnes ve funkci končí, původně nepatřila k zastáncům dokumentu, na podzim 2019 ale řekla, že je jeho ratifikace v ČR potřeba. Na začátku loňského března uvedla, že Babišova vláda úmluvu do podzimních voleb už nejspíš neratifikuje, a rozhodnutí tak bude až na příštím kabinetu.

„Jednání vlády o úmluvě budou předcházet další politická jednání,“ sdělil nyní serveru mluvčí vlády Václav Smolka. Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že žádost o další odložení projednání, a to do konce ledna 2023, odeslalo úřadu vlády minulý týden. „Rádi bychom poskytli dostatečný časový prostor pro politické předjednání dané problematiky. To samozřejmě nevylučuje dřívější kroky směřující k rozhodnutí o tom, zda Istanbulská úmluva bude, či nebude ratifikována, pokud se dospěje k politickému konsenzu před uvedeným datem,“ doplnil mluvčí resortu Vladimír Řepka.