„Považuji to za naprosto nevhodné setkání ve vztahu k tomu, že se jednalo o živou trestní věc, ve které se Ivo Ištvan jako státní zástupce angažoval,“ řekla ParlamentnímListům.cz bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká ke stále probíhajícímu vyšetřování kauzy kolem Jany Nagyové, která vedla až k pádu vlády. Ale touto záležitostí by se měli podle jejího názoru hlavně zabývat nejvyšší státní zástupce a ministryně spravedlnosti, nikoli Unie státních zástupců.

Je nevhodné, aby se dozorový nebo dohledový žalobce setkával s politiky

Někdejší státní zástupkyně Renata Vesecká navíc zdůraznila, že partnerem pro oficiální jednání s prezidentem nebo premiérem, pokud se jedná o soustavu státního zastupitelství, je nejvyšší státní zástupce. „A pokud se jednání týká konkrétní trestní věci, jako tomu bylo v tomto případě, je naprosto nevhodné, aby se dozorový nebo dohledový zástupce setkával s politiky, kteří věc chtějí nějak hodnotit,“ konstatovala Vesecká, protože prý vždycky existuje nebezpečí, že konkrétní kauza může politikům uškodit nebo prospět, proto by se s politiky neměli žalobci v živých kauzách setkávat. „Ale i po skončení řízení je prostě partnerem politikům nejvyšší státní zástupce. K jiným kontaktům by rozhodně docházet nemělo,“ prohlásila rezolutně.

Pak se objevují oprávněné spekulace

Podle politologa Petra Sokola nelze úplně věřit tomu, že se státní zástupci nebudou nikdy s politiky stýkat, protože to se prý bude dít, alespoň v té neformální rovině. „Ale myslím, že pak je k tíži státního zástupce, když se informace o jeho kontaktech dostanou na veřejnost, protože se pak objevují oprávněné spekulace, že ten se schází s tím a ten zase s oním,“ poznamenal. Jde podle něj o věc, která se nedá regulovat, je to tedy na odpovědnosti každého státního zástupce. „Je naivní si myslet, že státní zástupci žijí ve vzduchoprázdnu, zvlášť ti z vyšších stupňů. Ke kontaktům docházet může, a to dokonce i v oficiální rovině, když se potkají v debatě nad koncepcí o státním zastupitelství,“ připustil Sokol, že setkávání žalobců s politiky nelze zcela vyloučit.

Chyba byla na straně Miloše Zemana i Ivo Ištvana

Ale za „úplně jinou věc“ považuje politolog to, co se stalo v případu setkání prezidenta Miloše Zemana a olomouckého vrchního žalobce Ivo Ištvana. „Šlo o oficiální schůzku stranického politika Zemana se státním zástupcem, který se v té chvíli zabýval trestním případem, který souvisel s politikou. To je podle mne naprosto nevhodné, nikdo se nemůže divit, že pak vznikají spekulace, že vyšetřování této kauzy probíhá pod nějakými vlivy,“ řekl ParlamentnímListům.cz Petr Sokol.

Je přesvědčen, že došlo k chybě z obou stran. „Miloš Zeman žalobce nezval, aby se jako nestranný prezident zajímal o nějakou nepolitickou kauzu, pozval ho k ožehavé věci. Souhlasím s paní Lenkou Bradáčovou, že když už to prezident udělal, udělal to jako politické gesto, proto bylo úkolem státního zástupce, aby se ze schůzky omluvil,“ postavil se Sokol na stranu pražské vrchní státní zástupkyně, protože je přesvědčen, že „od začátku do konce to bylo od prezidenta politické gesto“, které mělo ukázat, že on je ten, který podporuje boj s korupcí a chytání velkých ryb. „I když v tomto případě ani tak nešlo o ten konkrétní případ, ale o tu show kolem toho a schůzka iniciovaná Zemanem do toho scénáře zapadá,“ upozornil.

Je v pozadí spor o podobu zákona o státním zastupitelství?

Objevují se hlasy, že za sporem mezi oběma aktéry – vrchními zástupci z Prahy a Olomouce Lenkou Bradáčovou a Ivo Ištvanem – je ve skutečnosti rozdílný názor na podobu zákona o státním zastupitelství, za nímž stojí Lenka Bradáčová i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Ovšem olomoučtí státní zástupci se proti němu postavili, hlavním bodem novely je totiž zrušení obou vrchních státních zastupitelství a vznik specializovaného protikorupčního útvaru. Předlohu, kterou schválila vláda Petra Nečase, současná ministryně spravedlnosti v demisi Marie Benešová stáhla z Poslanecké sněmovny, protože k ní prý má nějaké připomínky.

„Zpětvzetí návrhu zákona o státním zastupitelství, tedy de facto jeho odložení do ztracena, znamená jasné vítězství všech odpůrců trendů symbolizovaných osobami Lenky Bradáčové a Pavla Zemana, a to uvnitř i vně soustavy státního zastupitelství," prohlásil exministr spravedlnosti Pavel Blažek ve svém stanovisku ke kroku členky Rusnokova kabinetu. Prezidentka Unie státních zástupců Lenka Bradáčová postup ministryně označila za legitimní, i když s ním nesouhlasí, protože se podle ní zákon připravoval „velmi pečlivě víc než dva roky“.

Bývalá nejvyšší žalobkyně považuje zákon za uspěchaný

Naopak předchůdkyně nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana krok ministryně spravedlnosti Marie Benešové uvítala. „Je správné, že zákon stáhla, protože ho nepovažuji za dobrý,“ potvrdila Renata Vesecká, protože rozhodnutí o podobě zákona bylo podle ní uděláno během strašně krátké doby a vyhodnocení jeho dopadu bylo prý hodně povrchní.

Ale je přesvědčena, že je nezbytné nový zákon o státním zastupitelství přijmout. Co musí novela řešit? „Důvodem jsou okolnosti povinností vedoucích státních zástupců, s tím souvisí i ustanovování vedoucích státních zástupců včetně nejvyššího, vymezení vztahu mezi dozorem a dohledem, také se musí dořešit fungování speciálního útvaru, který se má vybudovat, protože všechno, co se vymyká zákonné příslušnosti, je špatně,“ prohlásila Vesecká.

Státní zastupitelství by podle ní mohlo fungovat za zachování obou vrchních státních zastupitelství, ale může fungovat, i když se zruší. „Pokud by se ovšem rušila, měl by to být uvážený krok. Mělo by to být stejné jako v soustavě soudní, když je nějak postavena, měla by to kopírovat i soustava státního zastupitelství,“ je přesvědčena Vesecká.

Lhůta deseti let pro nejvyššího státního zástupce ve funkci je moc dlouhá

Dojde podle Vesecké těmito změnami k plánovanému odpolitizování státního zastupitelství? „U nejvyššího státního zástupce, kterého bylo možné odvolat bez důvodu, by určitě bylo dobré vymezit konkrétní důvody odvolání. A jinak by měl být ustanoven na nějakou funkční lhůtu. Ale deset let se mi zdá moc,“ míní Vesecká. Ale ani kontrasignace prezidenta při jmenování nejvyššího státního zástupce politické vlivy prý moc neodbourá. „Když státní zastupitelství zůstane pod Ministerstvem spravedlnosti, které přiděluje peníze státním zástupcům i soudcům, stále tam ten prvek politiky může fungovat. Ale je to trochu zaměňováno s nezávislostí ve výkonu práce, i současný zákon dává samostatnost ve výkonu práce státních zástupců,“ ujistila bývalá nejvyšší státní zástupkyně, že i dnes mohou žalobci pracovat naprosto nezávisle.

O zákonu o státním zastupitelství bude rozhodovat až vláda vzešlá z předčasných voleb

Renáta Vesecká je na rozdíl od exministra Pavla Blažka přesvědčena, že zákon má šanci. Jisté ovšem je, že si budou muset žalobci ještě nějakou chvíli na změny počkat. Tisková mluvčí ministryně spravedlnosti Štěpánka Čechová ParlamentnímListům.cz sice potvrdila, že Marie Benešová na změnách zákona usilovně pracuje, ale do této vlády v demisi už ho nebude předkládat. „Nechá ho jako předpracovaný materiál pro svého nástupce. Schází se se státními zástupci, od nejvyššího po krajské, protože chce znát názory všech, kterých se zákon týká. Tento pátek pojede na Slovensko, aby se seznámila s tím, jak funguje tamní generální prokuratura,“ popsala mluvčí, co všechno dělá ministryně, aby předložila svému nástupci vyhotovené znění, kterým by se mohl seriózně zabývat.

Ale to zdaleka neznamená, že nový šéf justice po říjnových volbách přijme představu své předchůdkyně za svou se vším všudy. „Je otázka, jakou pozici zaujme sociální demokracie, pokud zvítězí ve volbách. Myslím, že ať už bude ministrem spravedlnosti kdokoli, dojde asi k úplnému překopání zákona,“ je přesvědčen politolog Petr Sokol. Přesto prý věří, že pozitivní změny směrem k odpolitizování státního zastupitelství budou pokračovat.