Proč se mládež z Evropy stará o jeden židovský hřbitov v Polsku

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Sekyry, hrábě, nůžky, popelnice. S hodně nezvyklou výbavou se sjíždějí mladí Evropané na největší židovský hřbitov v Evropě. Jenže bez jejich návštěvy polské Varšavy by čtvrt milionu pohřbených Židů nenávratně zmizelo v čase. Boj proti zubu času ale i komunistickému antisemitismu se zrodil na sociálních sítích.

Mladí Evropané jezdí do Varšavy starat se o židovský hřbitov

Mladí Evropané jezdí do Varšavy starat se o židovský hřbitov,zdroj: Profimedia

"U vstupu do hřbitova jsou dobře udržované aleje a zachované hrobky, ale ostatní část hřbitova je jako džungle! Roste tu hodně plevele a stromy, které se tu objevily po druhé světové válce," vysvětluje skaut z Poznaně Stanislaw Knapowski.

Po dva srpnové týdny zbavoval Stanislaw hřbitov nežádoucí vegetace se šedesátkou mladých dobrovolníků z desítky zemí, včetně Španělů, Dánů, Němců, Finů či Bělorusů.

Hřbitov, svědek někdejší velikosti židovské komunity ve Varšavě, byl zřízen v roce 1806 a rozkládá se na ploše 33,5 hektaru. Pohřbeno tu je na 250 tisíc lidí, především příslušníků varšavské židovské elity, uvádí jeho ředitel Przemyslaw Szpilman.

V roce 1939 tvořili Židé více než 30 procent varšavské populace čítající tehdy 1,2 milionu osob. V celém Polsku žilo 3,5 milionu Židů, z nichž jen 200 až 300 tisíc přežilo holokaust.

Po druhé světové válce většina emigrovala. Poslední vlna emigrace přišla při antisemitské kampani komunistické vlády v roce 1968.

Dnes je v Polsku židovská komunita velmi slabá: jen 7000 osob je členy třicítky židovských organizací a žije zde několik desítek tisíc Poláků židovského původu.

Varšavský hřbitov zasáhl podobný osud. Za války byl začleněn do ghetta a nacisté ho částečně zlikvidovali.

Největší nepřítel je vegetace

"Teprve po pádu komunismu v roce 1989 a s počátkem obrody židovské komunity ve Varšavě se o hřbitov začal někdo skutečně starat," vysvětluje Szpilman. Dnes hřbitov stále funguje a ročně tu je pohřbívána dvacítka osob.

"Židovská komunita tvořila významnou součást Varšavy a měla velký vliv na její život. Je naší povinností o taková místa pečovat. Tím spíše dnes, kdy tato komunita nemá ani finanční prostředky, ani lidské zdroje na to, aby se o hřbitov postarala," říká osmnáctiletá studentka z Varšavy.

S pracovními rukavicemi a velkými zahradnickými nůžkami odstraňuje plevel, křoviny a břečťan, který se hojně rozrůstá po stromech a náhrobcích a někdy je zcela zakrývá.

"Letos jsme za pomoci dobrovolníků dokázali vyčistit téměř tři hektary hřbitova," uvádí Aleksandra Waszaková z Nadace pro kulturní dědictví, která akci zorganizovala společně s nevládní organizací Civil Service International a jejím polským partnerem Jeden svět.

"Stromy náhrobní kameny poškozují, jejich kořeny je vyvracejí. A kvůli vegetaci je hřbitov velmi vlhký. To škodí kameni," vysvětluje.

Zbývají ještě tři čtvrtiny

Tento projekt byl zahájen před třemi lety a není jediný. Projektu, jenž se zrodil v roce 2010 na Facebooku, se jednou měsíčně účastní desítka až třicítka osob. Obnovovány jsou i další židovské hřbitovy v Polsku, například krakovský a lodžský.

"Někoho zajímá židovská kultura, jiný tu má pohřbené předky," říká spisovatel Jacek Dehnel.

Podle ředitele varšavského židovského hřbitova byla dosud obnovena jen asi čtvrtina. "Je to dlouhodobý proces, bude trvat desítky let. Doufám, že se toho dožiji," říká.

Tagy: Facebook zahraničí Polsko židovský hřbitov populace a společnost

Zdroje: ČTK,AFP