Velké nervy si mohli ušetřit příznivci z táborů Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga, kdyby věděli, že duel těchto dvou mužů nemůže nikdy skončit jinak než vítězstvím prvního jmenovaného. Od června 2012 se totiž v pravidelných průzkumech agentury ppm factum objevovala sada otázek zjišťujících, jak by lidé volili, kdyby se do druhého kola dostala ta či ona dvojice kandidátů. A ze střetu dvou pozdějších finalistů vyšel vždy lépe Miloš Zeman.

„Výsledky nebyly nikdy zveřejněny, ale týmy Jiřího Dienstbiera, Vladimíra Dlouhého, Jana Fischera, Karla Schwarzenberga, Přemysla Sobotky a Miloše Zemana si je od nás pravidelně kupovaly,“ prozrazuje sociolog a šéf agentury ppm factum Jan Herzmann, který spojil své síly s novinářem Mf Dnes Martinem Komárkem pro knihu „Proč právě Zeman?“, která v nejbližších dnech vychází v nakladatelství Práh.

Švejnar svou příležitost prováhal

Právě z ní se dozvíte, že Karel Schwarzenberg nikdy neměl mít v přímém souboji nad Milošem Zemanem navrch. Až do začátku ledna 2013 připisoval model Miloši Zemanovi vítězství téměř v dvojnásobném poměru. „Teprve po prvním kole voleb se poměr sil změnil, ale Schwarzenbergova podpora nepřevážila. Ve volbách se pak ukázalo, že za poslední týden už se poměr sil nezměnil,“ upozorňuje Jan Herzmann na to, jak vhodným protivníkem ve druhém kole byl pro Miloše Zemana předseda TOP 09.

Přitom takovéto složení druhého kola se zpočátku zdálo málo pravděpodobné. V průzkumech, které se k přímé prezidentské volbě začaly provádět, se více než půl roku zdál Jan Švejnar jediným možným vyzyvatelem Jana Fischera. „Svoji příležitost však prováhal. Když včas svoji kandidaturu nepotvrdil, začal příznivce ztrácet. V červenci ho poprvé předstihl Miloš Zeman a pár týdnů na to Jan Švejnar oznámil, že kandidovat nebude,“ připomíná Jan Herzmann období, v němž se také rozhodovalo, kdo nakonec zamíří na Hrad.

U voličů převažoval negativní motiv volby

Pikantním zjištěním je skutečnost, že podle průzkumu mezi prvním a druhým kolem prezidentské volby převažoval mezi příznivci obou kandidátů negativní motiv volby. Tedy ne, že se chystali volit Miloše Zemana nebo Karla Schwarzenberga, ale většina voličů prostě nechtěla, aby vyhrál ten druhý. „A ještě jedna zajímavost: ani u jednoho z obou finalistů nehrálo moc velkou roli, zda je podpořili kandidáti neúspěšní v prvním kole. Tedy – lidé to aspoň v průzkumu říkali,“ podotýká pro ParlamentníListy.cz Jan Herzmann.

Na Miloši Zemanovi voličům nejčastěji vadila jeho minulost, těsně následovaná jeho osobními charakteristikami. Proti Karlu Schwarzenbergovi v očích veřejnosti nejvíc hovořily jeho politické názory, rovněž těsně následované osobními charakteristikami. U obou kandidátů odrazovalo zhruba třetinu potenciálních voličů jejich vystupování v kampani. Oba pánové tak zřejmě škodili stylem vystupování sami sobě.

Šlechtický původ ani dcera nevadily

„Z průzkumu pro Mladou frontu DNES jsme také věděli, že Karel Schwarzenberg má dvě vlastnosti, které vadí mnoha lidem: třem čtvrtinám fakt, že mu občas není rozumět, dvěma třetinám pak jeho občasné klimbání. U Miloše Zemana vadily negativní vlastnosti menší části veřejnosti – jen asi polovině jeho slovní agresivita a hrubiánství, ještě o poznání méně záliba v alkoholu. Naopak šlechtický původ ´knížete´ ani nahrazení manželky dcerou v Zemanově kampani žádnými velkými hendikepy nebyly,“ prozrazuje Jan Herzmann.

Oba autoři se dostali tam, kam neměli přístup ani jejich kolegové. Jan Herzmann pořizoval volební průzkumy pro řadu kandidátů a byl v osobním styku s nimi i s jejich týmy už v průběhu roku 2012 i v nejvypjatějších chvílích ledna 2013. Martin Komárek zase po celou dobu sledoval, glosoval a analyzoval chování a šance všech kandidátů. Přímá prezidentská volba v jeho podání je příběhem vzestupů a pádů, zklamání i nadějí až do poslední chvíle. Kniha o dramatu, jehož aktéry jsme byli my všichni.