První z předloh je návrh zákona o hazardních hrách, druhá upravuje zdanění a třetí mění platné zákony. Poslanci je začali projednávat už koncem září, jednání tehdy ale nedokončili.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) už tehdy poslancům řekl, že očekává dodatečný výnos 1,9 až 2,3 miliardy korun, které by měly sloužit k financování sportu. Celostátní výběr daně z hracích automatů se rozdělí tak, že 65 procent dostanou obce a 35 procent stát. Ostatní výnosy z hazardu připadnou ze 70 procent státu a zbytek půjde obcím.

Hazard by měl podléhat třem sazbám daní. Nyní platí jen jedna, a to dvacetiprocentní. Na technické hry bude platit sazba 35 procent a současně minimální daň z provozu technického zařízení, která nahradí dosavadní pevnou část odvodu. Sazba 30 procent se navrhuje pro živé hry, loterie a binga.

Třetí sazba 25 procent se bude týkat kurzových sázek nebo tombol s úhrnem sázek od 100 tisíc korun. Pro hrací přístroje se zavádí minimální daň 9200 korun za čtvrtletí a přístroj. Základem daně bude rozdíl mezi přijatými vklady a vyplacenými výhrami.

Zákony přinášejí omezení i pro hráče. Prostřednictvím jejich rejstříku budou mít hazard zakázaný lidé, kteří pobírají dávky pomoci v hmotné nouzi, ti, vůči kterým byl pravomocně prohlášen úpadek v rámci insolvenčního řízení, či lidé, kterým hru zakázal orgán činný v trestním řízení. O zápis do rejstříku bude ale možné také dobrovolně požádat.

Poslanci už v listopadu schválili novelu současného loterijního zákona, která zvyšuje sazby odvodů a státu může přinést navíc asi dvě miliardy korun. Sazby budou už od ledna 23 a 28 procent podle druhu her místo nynějších 20 procent. Denní poplatek za každý hrací automat se zvýší o 25 na 80 korun.