Tehdy americkou společností otřásaly protesty proti válce ve Vietnamu. A když se tisíce lidí rozhodly demonstrovat v dějišti nominačního sjezdu Demokratické strany, setkaly se s tvrdou reakcí policie a masovým zatýkáním. Násilnosti vykolejily shromáždění demokratů, kteří byli už tak ve složité pozici po odstoupení úřadujícího prezidenta Lyndona Johnsona z kampaně. Jejich kandidát Hubert Humphrey pak na podzim prohrál s republikánem Richardem Nixonem.

Stejně jako v roce 1968 pořádají i letos demokraté svůj nominační sjezd v Chicagu. A opět čelí nevoli zejména mladých lidí kvůli zahraniční politice svého prezidenta, tentokrát v souvislosti s válkou v Pásmu Gazy. Srovnávání s událostmi starými více než 50 let umocňuje i to, že v popředí protiválečných protestů jsou opět univerzitní studenti, kteří v posledních týdnech na desítkách kampusů vytvářeli tábory na podporu Palestinců.

Podle některých komentátorů jsou historické paralely zavádějící, neboť válka ve Vietnamu Američany zasahovala mnohem silněji než ta v Gaze a tehdejší neklid v USA souvisel i s dalšími okolnostmi včetně vražd Martina Luthera Kinga a Roberta Kennedyho. Aktuální protesty nicméně odráží silnou nespokojenost amerických voličů s Bidenovým přístupem k izraelsko-palestinskému konfliktu: Podle průzkumu pro agenturu AP zveřejněného v únoru má v tomto směru podporu jen 31 procent dospělých Američanů a 46 procent demokratů.

Bidenova vystoupení už několik měsíců narušují lidé protestující proti jeho podpoře Izraele, přičemž prezident čelí i pokřiku "genocidní Joe". Pakliže se situace na Blízkém východě do té doby dramaticky nezmění, je téměř jisté, že podobné protesty budou provázet i sjezd konaný 19. až 22. srpna, kde se demokrati chystají 81letého prezidenta vyslat do voleb.

Aktivisté již vytvořili iniciativu March on DNC ("pochod na sjezd demokratů"), která plánuje manifestace v Chicagu. Lídr iniciativy Hatem Abudayyeh řekl televizi ABC News, že do konference, kde se minulý měsíc o plánech mluvilo, se zapojilo přes 70 různých skupin.

Město organizátorům nabídlo, že mohou uspořádat manifestace v Grant Parku na břehu Michiganského jezera v samém srdci Chicaga, aktivisté však s tím nejsou spokojeni, neboť park je poměrně daleko od stadionu United Center, který bude nominační sjezd hostit. Americká unie občanských práv (ACLU) se kvůli tomu obrátila na federální soud se stížností na potlačování svobody projevu.

Lidé zapojení do předvolební kampaně demokratů podle webu Politico za této situace zvažují, zda sjezd neuspořádat v jakémsi hybridním režimu, podobně jako v pandemickém roce 2020. "Znamenalo by to projevy na místě od prezidenta, stranických osobností a vycházejících hvězd, které by přitáhly pozornost televizí, doplněné o mix předem natočených výpovědí a videí z různých koutů země," napsal web minulý týden.

Podle informací Politico demokrati diskutují také o stažení různých kroků z pléna konference, včetně hlasování, při němž delegace z jednotlivých států oznamují podporu prezidentskému kandidátovi. Cílem je dát propalestinským aktivistům co nejméně příležitostí k tomu, aby se zviditelnili. "Jestli v tom sále někdo jenom pípne, televize se toho chytnou," řekla jedna osoba zapojená do plánování.

Na svých předvolebních sjezdech se demokraté a republikáni vždy snaží ukázat, že jsou sjednocení za svým kandidátem do Bílého domu. Válka v Gaze ovšem Demokratickou stranu rozděluje, čehož je důkazem i loni zvolený starosta Chicaga Brandon Johnson. Tento zástupce progresivního křídla strany dříve působil v učitelských odborech a dnes dává najevo podporu protiizraelským demonstrantům.

V rozhovoru s deníkem The New York Times Johnson vyjádřil přesvědčení, že město dohlédne na pokojný a zároveň "energický" sjezd. Chicago se podle něj od roku 1968 výrazně posunulo, včetně policie, jejíž příslušníci se na srpen připravují mimo jiné výcvikem v tlumení konfliktů.

"Jsme jiné město. Jsem jiný starosta. A náš policejní sbor vypadá úplně jinak než v roce 1968," řekl Johnson.