„Vyjadřuji vděčnost politickým institucím, které mne podporují,“ napsal Lambert v pátek večer na twitter. Dodal, že chce připravit cestu pro demokratické předání moci. Prezidentské a parlamentní volby jsou v Haiti plánované na září.

Horní komora haitského parlamentu ale není od ledna 2010 usnášeníschopná. Není proto zatím jasné, zda se Lambert bude moci úřadu skutečně ujmout, napsala agentura DPA.

Zájem haitské vlády o přítomnost cizích jednotek nejdříve v pátek ohlásil ministr pro volby Mathias Pierre. Podle deníku The New York Times v této souvislosti zmínil ochranu mezinárodního letiště či rezerv pohonných hmot. Dopis adresovaný OSN zase podle Reuters hovoří mimo jiné o potřebě „podpořit snahy národní policie s cílem obnovit bezpečnost a veřejný pořádek na celém území“.

„Potřebujeme pomoc“

„Rozhodně potřebujeme pomoc a požádali jsme o ni naše mezinárodní partnery,“ řekl v novém rozhovoru s agenturou AP prozatímní haitský premiér Claude Joseph. Ten údajně potvrdil žádost o vyslání amerických vojáků. „Jsme přesvědčeni, že naši partneři mohou při řešení situace asistovat národní policii,“ dodal.

Podle Pierrea se ve čtvrtek haitská vláda obrátila i na Radu bezpečnosti OSN. Žádosti prý pramenily z obav, že klíčová infrastruktura v zemi, jako je letiště, přístav nebo energetická síť, by se mohla stát terčem útoku. Dalším důvodem je snaha umožnit konání prezidentských a parlamentních voleb naplánovaných na 26. září, řekl Pierre.

Zatím ne

Mírovou misi OSN nebo vyslání jiných jednotek na Haiti by musela schválit právě 15členná Rada bezpečnosti OSN. Pokud jde o nasazení amerických vojáků, ministerstvo zahraničí USA nejdříve vůbec nepotvrdilo, že žádost v tomto směru padla. Nejmenovaný vládní zdroj následně Reuters sdělil, že USA „v tuto chvíli“ poskytnutí vojenské pomoci nechystají.

Bílý dům nicméně v pátek ohlásil plán vyslat do Haiti vysoce postavené bezpečnostní činitele poté, co tam ve středu ráno ozbrojená skupina vtrhla do domu prezidenta a na místě jej zastřelila. Šlo o další kapitolu politické krize v nejchudší zemi severní a jižní Ameriky, která v posledních měsících zažívala rozsáhlé protesty. Vražda prezidenta situaci dál zkomplikovala, což by mohlo mít za následek zhoršení sociálních problémů, násilné kriminality i epidemie covidu-19

Haitská policie v souvislosti s vraždou prezidenta zadržela 17 lidí, z toho 15 jsou údajně Kolumbijci. Další tři podezřelé policie zastřelila a po dalších osmi stále pátrala.