"To, že dodatek v ČR nebude ratifikován, nebude mít na záchranný fond vliv," řekl dnes mluvčí české diplomacie Vít Kolář. Státní tajemník pro evropské záležitosti Vojtěch Belling ve čtvrtek v Českém rozhlase řekl, že fond už funguje a ČR jeho fungování neblokuje. ESM byl spuštěn na podzim poté, co na konci září vstoupila v platnost smlouva o jeho vzniku. "V tuto chvíli se na nikoho nečeká, ten mechanismus normálně funguje," řekl. 

Podle premiéra Petra Nečase (ODS) je prezidentův krok zbytečný a zkomplikuje situaci partnerů v eurozóně. "Já považuji ten krok pana prezidenta za zbytečný," řekl novinářům v Poslanecké sněmovně Nečas. Doplněk lisabonské smlouvy se podle něj nijak nedotýká České republiky, ani ji k ničemu nezavazuje. "Pouze tím komplikujeme situaci našim partnerům v eurozóně," dodal premiér.

Klausův podpis se vztahuje na změnu jednoho článku lisabonské smlouvy. Jde o ustanovení, které potvrzuje pravomoc, kterou už státy mají, uzavírat mezinárodní smlouvy. Nepřenáší ale žádnou pravomoc, takže bylo možné mechanismus spustit dřív, než skončí ratifikace tohoto článku. "Nikomu nic to neblokuje," řekl Belling. "Nemůžeme to mít žádný vliv ani teoreticky," dodal. 

Klause vyzval k podpisu ve čtvrtek Senát. Česko je poslední zemí EU, která ratifikaci nedokončila. "Prezident republiky má povinnost ratifikovat mezinárodní smlouvu bez zbytečného odkladu poté, kdy obě komory Parlamentu České republiky vysloví souhlas s ratifikací, jak konstatoval Ústavní soud," uvedl již dříve předseda senátního evropského výboru Miroslav Krejča (dříve ČSSD). 

Odborář Štech se chce obracet na Ústavní soud

Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) dnes k prohlášení Klause na dotaz vzkázal, že žádnou prezidentovu reakci neobdržel. Pokud ji dostane, seznámí s ní členy horní komory a především Krejčův výbor, který výzvu inicioval. "Předpokládá, že výbor pro záležitosti Evropské unie by reakci projednal a navrhl postup, se kterým by následně seznámil plénum Senátu a to by rozhodlo o dalším postupu," uvedla Naděžda Karásková ze senátního odboru vnějších vztahů a služeb. Při čtvrtečním schvalování výzvy Štěch naznačil, že by se Senát mohl obrátit na Ústavní soud. 

"Já myslím, že (Klaus) povinnost podepsat spíše má. Ale on si to možná nemyslí," řekl k tomu ústavní právník Jan Kysela. Problém je podle něho v tom, že lisabonská smlouva není typickou mezinárodní smlouvu. Pokud by jí byla, pak by se na prezidenta vztahoval verdikt Ústavního soudu, podle kterého má prezident povinnost smlouvu bezodkladně ratifikovat po souhlasu obou komor Parlamentu. "Mně zkrátka připadá z řady důvodů, že se máme tvářit, že to mezinárodní smlouva je," dodal právník.

Fond má za daných podmínek pomoci zemi platící eurem překlenout problémy s financováním, které by mohly ohrozit stabilitu eurozóny. Zemím eurozóny, které se ocitnou v problémech, bude fond moci půjčit až 500 miliard eur (12,4 bilionu korun). Splátky půjček z ESM budou mít přednost před splátkami soukromým věřitelům. 

Česku před zavedením eura nevzniknou kvůli souhlasu s fondem žádné finanční závazky. Nový mechanismus má nahradit současný záchranný fond eurozóny (EFSF).