Dnes je neděle 4. prosince 2022., Svátek má Barbora
Počasí dnes 5°C Zataženo

Aktualizováno: Přes Nord Stream 1 opět proudí plyn z Ruska, některé země EU odmítají snížení spotřeby

Aktualizováno: Přes Nord Stream 1 opět proudí plyn z Ruska, některé země EU odmítají snížení spotřeby
Ilustrační snímek | zdroj: Profimedia

Po pravidelné desetidenní údržbě plynovodu Nord Stream 1 začal dnes ráno tímto potrubím opět proudit ruský plyn do Evropské unie, sdělil mluvčí společnosti Nord Stream AG, která je provozovatelem plynovodu.

Dodávky zemního plynu z Ruska do Německa dopoledne vystoupily na 40 procent kapacity plynovodu, což je stejná úroveň jako před začátkem údržby zařízení. Ukazují to záznamy provozovatele plynovodu. Nenaplnily se tak obavy, že plyn už po údržbě nebude proudit. Nord Stream 1 je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie a kvůli údržbě byl deset dní odstaven. Mluvčí Kremlu řekl, že unie si problémy svými restrikcemi způsobila sama.

Fyzický tok plynovodem v době mezi 09:00 a 10:00 SELČ činil 29,3 milionu kilowatthodin za hodinu (kWh/h). Šéf německého regulátora síťových služeb Bundesnetzagentur Klaus Müller ale na twitteru varoval, že zvýšení toku zpět na 40 procent kapacity není signálem zmírnění napětí. Nejistoty podle něj přetrvávají.

Většinovým akcionářem konsorcia Nord Stream AG je ruský plynárenský gigant Gazprom, který zatím na žádost o komentář nereagoval. Podle mluvčího rakouské společnosti OMV Gazprom naznačil, že dnes firmě dodá zhruba 50 procent dohodnutého objemu dodávek, což by bylo stejně jako před odstávkou.

Podmořský plynovod Nord Stream 1 je v provozu od roku 2011, vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Je dlouhý 1222 kilometrů a jeho maximální kapacita činí 55 miliard metrů krychlových plynu za rok. Z Německa jsou na Nord Stream 1 navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie, včetně České republiky. Mimo provoz byl od 11. července a zejména Německo vyjadřovalo obavy, že kvůli napjaté situaci mezi Ruskem a Západem vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu by se dodávky nemusely obnovit.

Gazprom v polovině června snížil objem dodávek asi na 40 procent kapacity. Zdůvodnil to technickými problémy souvisejícími se zařízením, které partnerská německá společnost Siemens Energy poslala do Kanady na opravu. Zařízení se ale kvůli sankcím uvaleným na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu nemohlo z Kanady vrátit. Němečtí představitelé toto vysvětlení odmítli, Siemens Energy je naopak potvrdil. Kanada pak rozhodla o výjimce ze sankcí, která umožnila, aby se toto zařízení, kterým je kompresorová turbína, vrátilo do Evropy.

Mluvčí Kremlu: Gazprom vždy plnil své závazky vůči klientům a bude je plnit i nadále

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý prohlásil, že Gazprom je připraven svým závazkům ve vývozu plynu dostát. Varoval nicméně, že kapacita plynovodu Nord Stream 1 by se kvůli pomalému postupu při údržbě zařízení mohla ještě snížit. Maximální kapacita činí až 167 milionů metrů krychlových plynu denně, před údržbou se pohybovala kolem 67 milionů metrů krychlových plynu.

Putin také upozornil, že není jasné, v jakém stavu bude turbína po opravě v Kanadě vrácena, což přispívá k nejistotě ohledně plného spuštění plynovodu. Také není zatím jasné, kdy bude možné turbínu instalovat na určené místo v plynovodní soustavě. Gazprom uvádí, že stále neobdržel dokumentaci k opětovné instalaci.

Rusko trvá na tom, že je spolehlivým dodavatelem energií a odmítá obvinění Západu, že využívá energii k vydírání Evropy. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes v telefonátu s novináři uvedl, že důvodem problémů s dodávkami plynu jsou omezení, která zavedli Evropané a kvůli kterým není možné realizovat potřebný servis. Odmítl i tvrzení o vydírání. Zdůraznil, že Rusko zůstává důležitou a nepostradatelnou součástí evropské energetické bezpečnosti, a zopakoval, že Gazprom vždy plnil své závazky vůči klientům a bude je plnit i nadále.

Cena plynu pro evropský trh s dodáním v srpnu dnes klesá. Kolem 14:00 SELČ se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala pod 150 eury (asi 3690 Kč) za megawatthodinu (MWh). Před rokem plyn v TTF stál zhruba 21 eur/MWh.

Cena plynu se začala výrazně zvyšovat dlouho před válkou na Ukrajině, podle části analytiků kvůli energetické politice Evropské unie, která tlačí na rychlý odklon od fosilních paliv. Loni v prosinci tak cena plynu vystoupila ke 130 eurům za MWh, než v lednu klesla asi na 60 eur/MWh.

Jak uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN), Putinovy dodávky plynu jsou především způsobem, jak Evropu poškodit. „Nesmíme ztratit ostražitost vůči další eskalace (sic) Putinovy energetické války,“ napsal na twitteru ministr s tím, že obnovení dodávek plynu přes Nord Stream 1 znamená více času na naplnění zásobníků před zimou.

Některé členské země EU se staví proti návrhu na snížení spotřeby plynu

Některé členské země Evropské unie se staví proti návrhu Evropské komise na snížení spotřeby plynu. Podle zdrojů agentury Reuters na středeční schůzce diplomatů z jednotlivých států EU vyjádřilo pochybnosti ohledně tohoto návrhu nejméně 12 z 27 členských zemí. Dnes se proti vyslovily vlády Španělska a Portugalska.

Evropská komise ve středu navrhla, že členské země EU by měly kvůli očekávanému výpadku dodávek ruského plynu omezit během nadcházející topné sezóny spotřebu plynu o 15 procent. Tento cíl by měl být dobrovolný, Brusel by však podle návrhu mohl po konzultaci s členskými zeměmi vyhlásit stav plynové nouze, který by vyžadoval povinná omezení spotřeby v celé EU. Aby pravidla vstoupila v platnost, musí je nejprve schválit členské země

Podle agentury Reuters je hlavním zdrojem pochybností to, zda by Evropská komise měla mít v případě nouze právo snížení spotřeby nařídit. „Členské země chtějí mít možnost spustit krizový mechanismus ve svých rukou. Není to něco, co by chtěly přenechat Evropské komisi,“ cituje Reuters nejmenovaného představitele EU.

Některé země navíc považují za nesprávné, že navrhovaný rozsah snížení spotřeby plynu je pro všechny státy stejný. Mezi tyto země patří Španělsko a Portugalsko, pro které Rusko není důležitým dodavatelem plynu, a Maďarsko, které jedná s Ruskem o nových dodávkách plynu.

Diplomaté z jednotlivých členských zemí EU budou o návrhu diskutovat v pátek. Cílem je, aby jejich ministři energetiky věc schválily na úterním mimořádném úterním zasedání. Ke schválení je zapotřebí souhlas nejméně 15 zemí.

Španělsko a Portugalsko dnes uvedly, že návrh podporovat nebudou. „Nebere v potaz rozdíly mezi zeměmi,“ zdůraznil portugalský státní tajemník pro energetiku João Galamba. Varoval, že nucené snižování spotřeby plynu by při slabší produkci vodní energie na Pyrenejském poloostrově mohlo způsobit výpadky elektřiny. 

Zdroje: