Dnes je pondělí 23. května 2022., Svátek má Vladimír
Počasí dnes 12°C Polojasno

Přes 23 tisíc Bělorusů hledalo v Polsku od loňského léta ochranu

Přes 23 tisíc Bělorusů hledalo v Polsku od loňského léta ochranu
Na bělorusko-polské hranici letos vypukla krize, když na pomezí uvázly tisíce migrantů z krizových oblastí, zejména Blízkého východu, toužících se dostat do Evropské unie (Ilustrační foto) | zdroj: Profimedia

Do Polska přišlo od loňského léta více než 23 000 Bělorusů, kteří ze své vlasti utekli před perzekucí.

Agentuře PAP to dnes řekl Stanislaw Žaryn, mluvčí polského ministra pověřeného koordinací tajných služeb. Běloruští uprchlíci do země podle něj přicházejí téměř každý den, žádají o ochranu a Varšava jim ji poskytuje, prohlásil Žaryn.

„Polsko od počátku politické krize v Bělorusku nepřetržitě poskytuje podporu a ochranu lidem prchajícím z této země před politickým pronásledováním. Od srpna 2020 do 26. prosince 2021 přišlo do Polska více než 23 000 Bělorusů s žádostí o pomoc a ochranu před represemi v jejich zemi,“ uvedl Žaryn.

Na 12 000 Bělorusů podle něj přišlo do Polska na základě humanitárních víz, kolem 3400 jich požádalo o mezinárodní ochranu a zhruba 7600 lidí využilo programu určeného pro běloruské podnikatele, kteří chtějí přesídlit do Polska.

Žaryn připomněl, že běloruská společnost čelí od loňských srpnových prezidentských voleb brutálním represím. Podle oficiálních výsledků loni opět zvítězil v prezidentských volbách dlouholetý autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko.

Opozice a západní země tvrdí, že výsledky byly zfalšované a že ve skutečnosti vyhrála opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská. Zemí následně otřásly nebývale velké demonstrace, jejichž brutální potlačení šokovalo občany země i svět. Bezpečnostní složky desetitisíce lidí zatkly a tisíce jich zbily. Mnoho Bělorusů uprchlo do zahraničí.

Mluvčí Žaryn podle agentury PAP dále sdělil, že Polsko přijímá cizince na základě svých vlastních pravidel a nebude tolerovat ilegální migraci.

Na bělorusko-polské hranici letos vypukla krize, když na pomezí uvázly tisíce migrantů z krizových oblastí, zejména Blízkého východu, toužících se dostat do Evropské unie. Varšava a Brusel obvinily Minsk, že tyto lidi v zoufalé situaci posílá k hranicím záměrně a využívá je jako zbraň v hybridní válce proti evropské sedmadvacítce ve snaze pomstít se jí za sankce, které na něj uvalila kvůli porušování lidských práv a represím vůči opozici.

Varšava zároveň čelila kritice obhájců lidských práv za své zacházení s těmito migranty. Lidskoprávní organizace a mezinárodní instituce upozorňovaly, že vytlačování migrantů zpět do Běloruska je ilegální a kritizovaly polské úřady za to, že jim neumožnily požádat o azyl. Polská opozice a nevládní organizace vládě vyčítaly rovněž to, že na hranici zavedla výjimečný stav, kvůli němuž se na místo nemohli dostat ani novináři či humanitární pracovníci.

Zdroje: