Název čtvrti na rozhraní Prahy 8 a Prahy 9 zřejmě odkazuje k tomu, že tudy ve středověku vedla "prosekaná" cesta z Prahy na sever. Pověst hovoří o tom, že právě touto prosekanou cestou byly do Prahy přineseny ostatky svatého Václava, zavražděného v 10. století ve Staré Boleslavi. Prosek ostatně patří k nejdéle obydleným místům na území dnešního hlavního města. A čelil také dramatickým dějinným událostem.

V 15. století ho zplundrovali husité - včetně románského kostela svatého Václava. Další zmar a vypálení kostela přinesla třicetiletá válka. V té době také tehdejší osada zpustla a koncem 30. let 17. století zde zůstalo jen několik chalup, vinice a hospoda. V 17. století jej také "pustilo" Staré město pražské a oblast se stala součástí přilehlého libeňského panství. Součástí Prahy se Prosek stal až při vzniku "Velké Prahy" v roce 1922.

Chudá kolonie a nezvyklé domovy

Na území dnešního Nového Proseku se lidé stěhovali až koncem 19. století, v době rozmachu průmyslu v Libni a Vysočanech. Vyrostla zde dělnická kolonie a větší přelom ve vzhledu těchto míst nastal až v 60. letech, kdy začalo růst sídliště Prosek. Jeho součástí je rozlehlý park Přátelství s největší vodní kaskádou v Praze.

Park Přátelství | zdroj: Profimedia.cz

Malebný je pak nedaleký Starý Prosek, byť ani ten během 19. století nebyl příliš velký. Kolem roku 1850 zde stály tři desítky chalup a žilo tu přes 200 obyvatel. Starému Proseku dominuje právě barokně přestavěný kostel svatého Václava.

Kostel svatého Václava na Starém Proseku | zdroj: Profimedia.cz

Poblíž také stojí Sokolovna, kde byly za války ukryty padáky členů operace Anthropoid. Právě tudy od vysočanského náměstí OSN vede severozápadní stezka Prahy 9, jíž turisté projdou přes park Přátelství a Střížkov k dalším proseckým dominantám - dvěma vyhlídkám a Proseckým skalám.

První z vyhlídek nese jméno Emy Destinnové. Slavná operní pěvkyně bydlela v závěru života na statku svého švagra, rytíře Bedřicha Freye. Statek stál v dnešní Freyově ulici na rozhraní Vysočan a Libně. Vyhlídka je, zvlášť v létě, trochu schovaná a leží blízko křižovatky ulic Na Stráži a Nad Kundratkou.

To Prosecká vyhlídka je se svou železnou konstrukcí a otevřeným přístupem mnohem výraznější, ale o to méně romantická. Tyčí se nad hranou Proseckých skal a nabízí pěkný výhled na Prahu.

Prosecká vyhlídka | zdroj: Profimedia.cz

A právě štoly v Proseckých skalách, vzniklé před staletími v důsledku těžby písku, sehrály za první republiky zvláštní roli, když se v nich pokoušely bydlet rodiny dělníků zasažené hospodářskou krizí. Za druhé světové války se pak část zvaná Hamplova pískovna proměnila v protiletecký kryt. Této části se přezdívá také Močálka - kvůli tomu, že byla zaplavována splašky z kanalizace. Samotné Prosecké skály jsou pak přírodní památkou.

Od Proseckých skal je to kousek k vinici Máchalka na svazích Nebeských hor a také k (již vysočanskému) pěknému parku v Podviní.