O válce proti Ukrajině, kterou na jeho rozkaz rozpoutala ruská vojska, se v této souvislosti nezmínil. Pouze mimo jiné hovořil o dosavadní „bezvýslednosti“ ukrajinské protiofenzivy a údajných vysokých ztrátách ukrajinské armády.

Šéf Kremlu rovněž prohlásil, že Rusko poskytovalo pomoc jiným zemím, ale nikdy nebylo kolonizátorem. Na připomínku moderátora, že pobaltské země, Česko a Maďarsko obviňují Sovětský svaz z kolonizace, prezident odvětil, že vstup sovětských vojsk do Maďarska a Československa byl chybou sovětské vlády.

„Už dávno jsme přiznali, že tato část politiky Sovětského svazu byla chybná a vedla jen k napjatým vztahům,“ řekl Putin podle serveru Lenta. Politika zaměřená zjevně proti zájmům jiných zemí je podle něj nepřípustná. „Na tyto hrábě nyní šlapou vůdčí země Západu,“ prohlásil šéf státu.

V Maďarsku sovětská vojska potlačila povstání proti komunistickému režimu, které vypuklo v říjnu 1956; boje trvaly i v prvních deseti dnech listopadu. Invaze do Československa v srpnu 1968 ukončila pražské jaro, jak jsou nazývány tehdejší změny, pokusy o reformy systému a snaha o „socialismus s lidskou tváří“.

Putin ve Vladivostoku hovořil o „zvířeckém šklebu amerického kapitalismu“, který podle něj odhalilo „politické pronásledování“ bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Případ podle Putina ukázal, jak je americký systém „prohnilý“.

Navzdory soudním žalobám je Trump favoritem v klání o republikánskou nominaci do prezidentských voleb v příštím roce. Jejich výsledek ale podle Putina neovlivní politiku Washingtonu vůči Moskvě.

„Myslím, že k zásadním změnám v americké zahraniční politice vůči Rusku nedojde, ať bude prezidentem zvolen kdokoliv,“ řekl ruský prezident. Podotkl, že Trump slibuje v případě zvolení vyřešit za pár dní nejožehavější problémy, včetně ukrajinské krize, a „to nemůže nepotěšit“. Nicméně Trump jako prezident zavedl sankce proti Rusku, připomněl.

USA podle Putina hledí na Rusko jako na věčného protivníka či dokonce nepřítele, což také vštěpují prostým Američanům, a nynější vláda naladila americkou veřejnost protirusky. Změnit tento kurz by bylo podle Putina velice obtížné, přestože v Rusku i Americe je hodně lidí, kteří by si přáli přátelské vztahy, a to tím spíše, že společně sdílejí „tradiční hodnoty“. „Máme tam hodně přátel, mnoho stejně smýšlejících lidí, ale samozřejmě je potlačují,“ dodal.

Hlavní část Putinova vystoupení na fóru ve Vladivostoku byla věnována rozvoji Dálného východu a ekonomickým otázkám.

Ukrajina bude podle Putina jednat o míru teprve tehdy, až jí dojdou zdroje

Ukrajina bude podle Putina jednat o míru teprve tehdy, až jí dojdou zdroje. Rusko nemůže přestat bojovat, dokud Kyjev vede protiofenzivu, řekl také Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku.

Putin vyjádřil přesvědčení, že pro začátek mírových rozhovorů musejí Ukrajině nejprve dojít zdroje. Zároveň varoval, že případné příměří může Ukrajina využít k přezbrojení. Kyjev podle Putina nadto musí rovněž zrušit zákon, který jednání s Ruskem zakazuje.

Opakovaně deklarovanou podmínkou Moskvy pro případná mírová jednání je, aby Kyjev uznal ruské územní zisky na Ukrajině. To je však pro napadenou Ukrajinu zcela nepřijatelné - vedení země chce osvobodit všechna okupovaná území, včetně Krymského poloostrova anektovaného Ruskem už v roce 2014.

Protiofenziva, kterou vede Ukrajina na jihovýchodě země, podle Putina „nemá žádné výsledky“ a ukrajinská armáda od jejího začátku letos v červnu naopak ztratila 71 500 vojáků, 543 tanků a téměř 18 000 obrněných vozidel. Výši ruských ztrát prezident nekomentoval.

„Lidé, s nimiž komunikujeme a kteří by chtěli působit jako prostředníci, mi z mnoha stran říkají: ‚Jste připraveni na zastavení bojů?‘ Ale jak můžeme zastavit bojové akce, když nepřátelská strana vede protiofenzivu?“ citovala Putina agentura Interfax. „Co máme dělat? Oni vedou protiofenzivu a my se budeme ptát: ‚Zastavujeme?‘,“ dodal.

Ukrajinští vojáci od zahájení protiofenzivy podle ukrajinských nebo západních zdrojů osvobodili několik obcí a stovky čtverečních kilometrů ukrajinského území a místy pronikli za první z linií obrany, které Rusko v očekávání útoku vybudovalo především v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny. V posledních týdnech se postup ukrajinských sil podle různých zdrojů zrychlil, stále však nelze hovořit o průlomu.

Putin v projevu také řekl, že do řad ruské armády a dobrovolnických skupin bojujících na Ukrajině „za posledních šest sedm měsíců“ dobrovolně vstoupilo 270 000 Rusů, kteří tak doplnili 300 000 vojáků mobilizovaných v loňském roce. Každým dnem podle něj podepíše smlouvu o službě v armádě dalších 1000 až 1500 lidí.

Vůdce KLDR Kim Čong-un dorazil do Ruska, chystá se schůzka s Putinem

Severokorejský vůdce Kim Čong-un poprvé po čtyřech letech opustil území svého státu a přijel svým obrněným vlakem do Ruska. Jeho příjezd dnes ráno potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Agentura Reuters s odkazem na informovaný zdroj uvedla, že Kim vystoupil z vlaku na hranici v ruském městě Chasan, kde se setkal s místními funkcionáři, než pokračoval v cestě. Kreml před očekávanou schůzkou Kima s Putinem vzkázal do Spojených států, že jej nezajímají hrozby Washingtonu, aby Rusko nekupovalo severokorejské zbraně.

Podle dřívějších informací listu The New York Times bude Putin od Kima žádat dělostřelecké granáty a protitankové střely. Severokorejský vůdce bude zase usilovat o pokročilé technologie pro satelity a ponorky s jaderným pohonem, o potravinovou a energetickou pomoc a také podporu na mezinárodní scéně.