Novela počítá také s tím, že během příštích tří let budou mít nárok na místo v mateřské škole také čtyřleté, tříleté i dvouleté děti, jak navrhla Vlasta Bohdalová. Přednostní právo mají mít děti, které bydlí ve spádovém obvodu školky.

Povinný rok školky, proti němuž protestovala pravice, by bylo možné nahradit domácím vzděláváním. Jeho dostatečnost si budou rodiče muset nechat ověřit přezkoušením dítěte v mateřské škole.

V každém případě ale rodiče budou muset nechat své potomky zapsat do školky, jinak jim bude hrozit až pětitisícová pokuta.

Individuální domácí vzdělávání bude nadále možné u mladších žáků. Sněmovna přes nesouhlas levice včetně ministryně školství Kateřiny Valachové schválila jeho rozšíření i na starší žáky.

Odložení inkluze nevyšlo

Zatímco pro první stupeň domácího vzdělávání stačí vyučujícím středoškolské vzdělání, pro druhý stupeň musí být podle návrhu vzdělání vysokoškolské.

Koalice odmítla snahu opozice o dvouletý odklad inkluzivního vzdělávání, které Parlament schválil už loni s účinností od letošního září. Zastánci odkladu argumentovali obavami učitelů, že školy na to nejsou připraveny.

Jediný hlas chyběl k přijetí návrhu Ludvíka Hovorky, aby se toto vzdělávání žáků s mentálním postižením na běžných základních školách zavádělo "přiměřeně k možnostem školy".

Valachová odmítala, že by systém tohoto společného vzdělávání nebyl připraven. Podle ní jsou podpůrná opatření ve formě kompenzačních pomůcek či služeb asistentů pedagoga zajištěna pro letošní rok včetně jejich financování. Již nyní se na běžných školách vzdělává čtvrtina dětí s lehkým mentálním postižením.

"Asistentů pedagoga máme 10 382, na přepočtené úvazky 6709, z toho pro sociálně znevýhodněné 850 a v domovech mládeže 254. Tento počet pro nadcházející dva roky přechodného období je dostačující," uvedla ministryně.

Dodala, že inkluze neznamená zánik speciálních škol, jimiž se stane postupně většina základních škol praktických, a že hlavní slovo, kde se bude dítě vzdělávat, bude mít rodič.

Tři povinné maturitní předměty

Jednotné přijímací zkoušky na střední školy se mají týkat testů z češtiny a matematiky. Výjimku budou mít střední školy s talentovou zkouškou, tedy konzervatoře, umělecké školy a sportovní gymnázia.

Obory, pro které bude maturita z matematiky povinná, má stanovit vláda nařízením. Poslanecké návrhy, aby to bylo stanoveno zákonem, schváleny nebyly. Maturanti tak budou mít do budoucna tři povinné předměty, vedle matematiky ještě češtinu a cizí jazyk.

Novela rovněž od příštího roku obnovuje hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), které také vytvoří a dodá jednotné přijímací testy.

Exministr školství Petr Fiala namítal, že za těmito změnami je "tlak lidí, kteří si myslí, že čím víc věcí budou mít pod kontrolou, tím to bude lepší". Podobně školský expert ODS Václav Klaus mladší novelu označil za "další vítězství byrokracie a uniformity".

Povinný rok školky či jednotné přijímací zkoušky na střední školy naopak podpořil Odborový svaz pracovníků školství. Věří, že praxe prokáže, že obavy odpůrců změn byly neopodstatněné a že změny budou ku prospěchu celého regionálního školství, uvedl ve stanovisku.