Aktualizováno: Poslanci Ondráčka nevydali, policie ho nemůže stíhat kvůli výrokům o Horáčkovi

Policie nebude moci nyní stíhat poslance KSČM Zdeňka Ondráčka kvůli jeho výrokům vůči někdejšímu prezidentskému kandidátovi Michalu Horáčkovi. Sněmovna ve středu Ondráčka ke stíhání nevydala, jak už dříve doporučil mandátový a imunitní výbor.

Horáček v reakci na rozhodnutí sněmovny na dotaz napsal, že o Ondráčkovo vydání žádal státní zástupce, protože usoudil, že se dopustil trestného činu.

"Jeho nevydání znamená, že poslanci požívají zvláštního privilegia, v tomto případě privilegia lživě obviňovat normální občany beztrestně," uvedl Horáček. Dodal, že nejen jeho důvěru v Českou republiku jako právní stát to neposílilo.

Pro Ondráčkovo vydání hlasovalo 47 ze 168 přítomných poslanců, nutných bylo nejméně 85 hlasů. Proti vydání bylo 80 poslanců. Souhlas s Ondráčkovým stíháním nepodpořili zejména poslanci ANO, ČSSD, SPD a KSČM, ale také i většina občanských demokratů. Ondráček hlasoval pro své vydání.

Horáček podal na Ondráčka trestní oznámení začátkem letošního roku kvůli tomu, že ho na konci loňského roku nařkl v médiích ze spolupráce s bývalou komunistickou Státní bezpečností (StB) a označil ho za veksláka. Horáček jakoukoli spolupráci s StB popřel. Policie sice později vyšetřování odložila, státní zastupitelství jí však případ vrátilo.

Ondráček se obul do novinářů

O policejní žádosti vedli poslanci poměrně dlouhou debatu. Ondráček v úvodu řekl, že původně zvažoval přijít v poutech a s páskou na ústech. Pouta ale prý půjčil kamarádce a s páskou by se mu špatně mluvilo. "O to tady jde, abych mlčel," prohlásil Ondráček ke kauze. Poukazoval mimo jiné na to, že policie mu v podstatě klade za vinu, že Horáček nebyl zvolen prezidentem.

Informaci, že má být kriminalizován, ale Ondráček, jak uvedl, dostal už dřív. Mluvil v této souvislosti o svém návrhu na zavedení trestnosti hanobení prezidenta, který, jak řekl, vyvolal silnou odezvu u "pražské kavárny". "Je to vaše volba, jak budete hlasovat," podotkl Ondráček před poslanci. V projevu se opřel do novinářů, které označil za "mediální žumpu".

Většina členů výboru se při projednávání policejní žádosti o Ondráčkovo vydání přiklonila ke stanovisku Ústavního soudu, podle kterého musí politicky exponované osoby snést větší veřejný tlak. Řadí k nim i Horáčka, který se v té době ucházel o funkci hlavy státu. Mezi poslanci často zazníval také názor, že Horáček měl záležitost řešit civilní žalobou, nikoli trestní cestou.

Dnešní verdikt sněmovny neznamená, že případ úplně končí. Policisté by mohli Ondráčka případně obvinit potom, co přestane být politikem chráněným imunitou.

Přehled zákonodárců, jejichž vydání k trestnímu stíhání sněmovna odmítla:

28. ledna 1993 - Sněmovna při vůbec prvním hlasování o imunitě nevydala Čestmíra Hofhanzla (ODA) k trestnímu stíhání pro pomluvu, které se údajně dopustil v roce 1990.
3. listopadu 1994 - Sněmovna neudělila souhlas s trestním stíháním poslance Bohuslava Kuby (SPR-RSČ). Ten údajně v lednu 1993 fyzicky napadl člena justiční stráže v Třebíči. Sněmovna nevydala ani Miloše Skočovského (ČMUS), podezřelého z porušování závazných pravidel hospodářského styku a z porušování povinnosti při správě cizího majetku.
27. února 1997 - Poslanecká sněmovna rozhodla, že neumožní trestní stíhání poslanců Jan Vika a Pavla Maixnera (oba SPR-RSČ). Vik byl viněn z šíření poplašné zprávy v souvislosti s tiskem a rozšiřováním letáků s názvem Informace spolkové vlády pro vedení sudetoněmeckého landsmanschaftu. Maixner byl vyšetřován kvůli střetu s královéhradeckým primátorem Martinem Dvořákem (ODA), jenž se snažil zabránit trojici republikánů ve vylepování volebních plakátů SPR-RSČ na místech, která k tomu nebyla určena.
19. května 1998 - Poslanci nevydali k trestnímu stíhání Jana Stráského (Unie svobody). Vyšetřovatelé o jeho vydání požádali kvůli podezření, že zneužil pravomoc veřejného činitele.
20. května 1998 - Sněmovna odmítla zbavit imunity Ivana Kočárníka (ODS), které policisté chtěli stíhat za to, že v roce 1995 podepsal státní záruky na krytí finančních ztrát České spořitelny ve výši 4,1 miliardy korun, aniž to projednala vláda.
12. července 2000 - Sněmovna nezbavila imunity poslankyni KDU-ČSL Ludmilu Müllerovou, kterou vyšetřovatel podezíral z krácení daně. Poslanci nezbavili imunity ani bývalého ministra bez portfeje Jaroslava Baštu (ČSSD), který čelil podezření, že jako člen vlády zneužíval pravomoci v souvislosti se získáváním informací o privatizaci některých podniků.
25. března 2011 - Poslanci nevydali Stanislava Humla (VV) k trestnímu stíhání, ač o to v projevu ve sněmovně sám požádal. Policie Humla podezřívala ze zmanipulování posudku nehody. Poslanec tvrdil, že se ničeho nedopustil a poukazuje na údajně nestandardní postup policie. Chtěl, aby ho soud očistil.
10. června 2014 - Sněmovna nevydala poslankyni Zuzanu Kailovou (ČSSD). Policie ji chtěla obvinit v souvislosti s jejím působením ve funkci ústecké radní kvůli projektu vítání občánků. Zakázka za více než pět milionů korun podle vyšetřovatelů odporovala požadavku na hospodárnost a byla zbytečná.
24. ledna 2018 - Sněmovna nevydala poslance ODS a bývalého pražského primátora Bohuslava Svobodu, který se tam nyní nebude muset zodpovídat před odvolacím soudem v případu městské karty opencard. V minulém volebním období sněmovna Svobodu vydala. Předloni ho soud nepravomocně odsoudil k podmíněnému trestu 2,5 roku. Proti verdiktu se odvolal.
Poslanci odmítli vydat i Pavla Růžičku (ANO), kterého obžaloba viní spolu s dalšími zastupiteli Postoloprt na Lounsku z údajně nevýhodného prodeje obecního domu.