V příspěvku na twitteru také uvedl, že odvaha Ukrajinců připomíná, že v boji za suverenitu a hodnoty není možné připustit ústupky. V rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál Pavel řekl, že podmínky ukončení konfliktu má určit Ukrajina. Jaký by měl být výsledek, podle něj Ukrajině “nemůže nikdo předepisovat“. Ukrajince je potřeba „maximálně podporovat, aby dosáhli své představy cílového stavu“, míní.

„Naši lidé neumírají, naše města nejsou ničena. Měli by to být Ukrajinci, kteří si vyhodnotí, v jakém okamžiku budou schopni deklarovat podmínky pro zahájení jednání. My bychom na ně neměli tlačit, aby bojovali do posledního muže, protože naši lidé to nejsou. A neměli bychom je tlačit ani k ústupkům. Naší úlohou je podporovat, aby dosáhli svého cílového stavu,“ uvedl Pavel.

Odvaha, s jakou se Ukrajinci postavili nepřátelskému agresorovi, inspiruje Evropu i celé demokratické společenství. Připomíná nám, že v boji za suverenitu a hodnoty nesmíme připustit ústupky. Patří jim uznání, respekt, ale i skutečná a praktická podpora všemi prostředky. pic.twitter.com/HyTMBQ6fmQ

— Petr Pavel (@general_pavel) February 24, 2023

Na dotaz, zda byla Severoatlantická aliance dobře připravena na ruskou invazi a měla před rokem dělat něco jinak nebo rychleji, někdejší vysoký představitel české armády a NATO řekl, že mohla být předvídavější. K odstrašení agrese podle něj mohla přispět větší přítomnost NATO na území Ukrajiny, například formou cvičení. „Aliance byla dost připravena, kdyby Rusko podniklo agresivní krok i paralelně proti zemím NATO, třeba Pobaltí. Tam funguje kolektivní obrana a všechny pohotovostní síly. Ale pokud jde o Ukrajinu, tam panovala zpočátku velká obava, abychom konflikt neeskalovali, abychom se nedostali do situace, kdy země NATO budou vnímány jako součást konfliktu,“ uvedl.

Rok, který uplynul od zahájení anexe, podle Pavla ukazuje, že nadcházející období bude obdobím soupeření mezi demokraciemi a autoritářskými režimy, které bude mít multispektrální formu od soupeření ekonomického, finančního, vědeckého až po vojenské.

„Opravdu se rýsuje skupina států, které jsou ochotny spolupracovat v soupeření s demokraciemi, i když stojí na úplně odlišných základech. A my se s touto realitou prostě musíme vyrovnat. Musíme brát v úvahu, že i země jako Čína, se kterou máme obchodní výměnu, která se zatím nechová vojensky agresivně vůči demokratickým zemím, má naprosto odlišné strategické cíle. Má naprosto odlišné základy, na kterých stojí, a my se toho musíme být vědomi,“ konstatoval. Česko by podle něj z toho mělo vyvodit, že nutná je spolupráce nejen v EU a NATO, ale že by mělo usilovat o co nejužší spolupráci i s ostatními demokratickými režimy, a to včetně největší, nejlidnatější demokratické země světa Indie.

Průzkum: Od ruské invaze na Ukrajinu cítí Češi hlavně soucit, obdiv a vztek

V souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině pociťovali Češi v uplynulém roce zejména soucit, obdiv a vztek. Vyplývá to z průzkumů, které pro Psychologický ústav Akademie věd ČR (AV ČR) vypracovala agentura Median. Sílila zároveň identifikace Čechů s demokratickou Evropou či se prohluboval jejich negativní postoj k ruské menšině, uvedla dnes AV ČR v tiskové zprávě.

Cílem výzkumu bylo podle akademie zjistit, které hlavní emoce panovaly v české společnosti po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu 24. února 2022. Výsledek vědci vyhodnotili z odpovědí 1022 respondentů ze začátku loňského března.

„Ukázalo se, že strach byl spíše v pozadí – na prvních místech se umístily pozitivní emoce k Ukrajincům: soucit s nimi a obdiv k jejich odvaze. Mnozí si jistě vybavili události roku 1968, kdy jsme se my ruské agresi vzdali,“ objasnila psycholožka Martina Klicperová z Psychologického ústavu AV ČR. Zároveň uvedla, že Češi dále zažívali především vztek i zájem o dění, a následně pak pocit bezmoci, strachu či úzkosti.

V dalších měsících vědci dotazování čtyřikrát zopakovali, naposledy letos v únoru. Podle Klicperové intenzita emocí postupně klesala, i tak se ale držela poměrně vysoko. „Nejvíce logicky opadl živý zájem, protože informací o událostech byl dostatek. Na špičce pociťovaných emocí ale po celý rok zůstal soucit a na druhé místo se postupně dostal vztek,“ sdělila Klicperová.

Ještě před začátkem války se podle akademie ptali vědci respondentů také na jejich pocit identifikace s demokratickou Evropou a na jejich postoj k ruské a ukrajinské menšině v Česku. Po 24. únoru odborníci tento průzkum zopakovali. „Ukázalo se, že zatímco před invazí respondenti obecně vyjadřovali spíše rezervovanou prodemokraticky orientovanou evropskou identitu, ihned po invazi se zejména nejintenzivnější identifikace s Evropou téměř zdvojnásobila,“ uvedla Klicperová.

Z komentářů respondentů mimo jiné vyplynulo, že se Češi díky členství v Evropské unii cítí ve větším bezpečí. Podle akademie se na začátku války zlepšil vztah české společnosti vůči ukrajinské menšině. Klicperová zároveň dodala, že se ani postoj vůči ruské menšině ihned nezhoršil.

„Rok poté ale shledáváme, že se sympatie k místním Ukrajincům ‚normalizovaly‘, vrátily na původní úroveň, zatímco postoje k Rusům u nás se během uplynulého roku velice výrazně zhoršily,“ řekla psycholožka.

"Це рік, який ніхто не хотів...Ви боретесь за всіх нас":

У річницю повномасштабного вторгнення, платформа #UNITED24 опублікувала звернення світових зірок до українців зі словами підтримки. https://t.co/goG2ZTARzu

— ✙ Ukraine News UP ✙ (@by_Ukraine) February 24, 2023

Ukrajincům dnes u příležitosti výročí ruské invaze vyjádřily podporu i světové celebrity. Mezi herci, hudebníky či spisovateli, kteří se ve zveřejněném videovzkazu objevili, jsou například herečka Julia Robertsová, herci Morgan Freeman, Mark Hamill či Matt Damon, skupina Pet Shop Boys, ale i americký astronaut Scott Kelly či historik Timothy Snyder.