Panenka byla poprvé představena před 63 lety na newyorském veletrhu hraček American Toy Fair a je ironií osudu, že „Den Barbie“ následuje hned po Mezinárodním dni žen. Hlavní výhradou odpůrců této hračky přitom je, že má panenka nerealistické proporce těla a propaguje obraz ženy redukovaný pouze na její zevnějšek. To ostatně dokazuje i řada dívek, které se svěřují do rukou plastických chirurgů, aby se Barbie co nejvíce podobaly. Některé výsledné kreace ale působí odpudivě, ba dokonce strašidelně. I někteří muži se nechávají upravit do podoby panenčina plastového přítele Kena, který dělá Barbie společnost od roku 1961.

Panenku vymyslela spoluzakladatelka americké hračkářské firmy Mattel Ruth Handlerová pro svou dceru Barbaru (odtud i jméno Barbie), která ji inspirovala tím, že si nejraději hrála s papírovými panenkami se spoustou vyměnitelných šatiček.

Plastová Barbie měla holčičkám ukázat, že mohou být kýmkoliv. Je vlastně zmenšeninou dívky v poměru 1:6 a její oblečení, vzhled, doplňky, povolání, barva pleti, a dokonce i handicap vždy sledovaly dobové trendy. Šaty pro ni navrhovali i renomovaní módní tvůrci, zahrála si ve spoustě filmů a stala se sběratelským objektem, zvlášť pokud představovala populární osobnost.

Navzdory všem kritickým hlasům i zákazům prodeje v některých muslimských zemích patří Barbie dodnes k nejoblíbenějším hračkám vůbec a po celém světě se jí prodala více než miliarda kusů.