Po 57 letech se Barbie dočká změny. Je to ale to, co děti chtějí, nebo je do toho tlačí rodiče? Trend jde sice směrem ku zdraví a tím zrovna kráska na vysokých chůdách neoplývá, jenže dokud na "prdelatou" panenku nepřejdou všechny výrobci, nemá šanci se uchytit. Dětský kolektiv je krutý a dívky se chtějí chlubit něčím hezkým, něčím, co nevidí kolem sebe. Víly a princezny také nemají dva metry, ramena koulařky a neobouvají crocsky.

Nepopírám, že tvary Barbie přivodily za ty roky komplexy nejedné dívčině. Ale mít doma alespoň jednu Barbínu, "tu pravou od Mattela", bylo vždy snem téměř každé malé holčičky. Oblékat ji do krásných šatů, bot, vymýšlet jí originální účesy a doufat, že maminka dokáže vytvořené dredy rozčesat bez vytrhání většiny vlasů, stejně jako se jí snažit ukroutit hlavu nebo s ní praštit po hlavně spolužáka ve školce. 

Proč nemůžeme malé holčičky nechat snít o tom, že existuje dokonalý svět, ve kterém si krásná a bezstarostná Barbie jezdí v kabrioletu se svým Kenem? Na starosti a přemýšlení o tom, jaké nástrahy v něm čekají, mají času dost. 

Jedna panenka s vosím pasem anorexii nedělá. Navíc v době, kdy nemoc propuká, si s nimi už dívky zpravidla nehrají. Důvěřujme trochu svým dětem a netrvejme za každou cenu na korektnosti. Je to jenom panenka!

A bez urážky společnosti Lammily, která vyrábí realistické panenky, nechci, aby jednou moje dcera měnila své panence vložky. 

Menstruující panenka má prý pomoci dívkám pochopit vlastní tělo | zdroj: Repro lammily.com