V rychlosti si shrňme, o co v případu sporu společnosti Apple a amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) jde. Syed Farook, který loni v kalifornském San Bernardinu společně s manželkou zastřelil 14 lidí a dalších 23 zranil, vlastnil iPhone 5C.

Jenže ten je vybavený bezpečnostním systémem, který se FBI nedaří překonat. Pokud někdo zadá desetkrát za sebou špatný bezpečnostní kód, telefon se zničí a s ním i všechna uložená data. Ta, která z nich chtějí vyšetřovatelé získat.

Soud minulý týden rozhodl, že Apple musí vyšetřovatelům pomoci dostat se k údajům uloženým v mobilním telefonu. A Apple řekl ne. Potřebný program údajně nemá a nehodlá ho ani vyvíjet, protože by ohrozil všechny ostatní uživatele.

"Vláda Spojených států nás požádala o něco, co jednoduše nemáme a co je podle nás příliš nebezpečné vyrobit. Požádala nás o vytvoření zadních vrátek k iPhonu. Vláda navrhuje, aby byl tento nástroj použitý jen jednou, v tomto konkrétním případě. To ale není pravda," píše šéf Applu Tim Cook v dopise svým zákazníkům.

Jednou vytvořený program by se podle něj používal v dalších případech. Technicky vzato je navíc hackerství samo o sobě nelegální, takže vláda chce po společnosti, aby jí umožnila spáchat nelegální činnost…

FBI využila sledovanosti případu

Udává se, že kvůli tomu, že se FBI nepodařilo přijít na způsob, jak se dostat k informacím, leží v trezorech zhruba 150 zbavených iPhonů použitých k trestné činnosti. Šlo o vraždy, loupeže i vražedné útoky, ať už teroristické nebo ze strany pomatenců nenávidějících celý svět.

Případ masakru v San Bernardinu, při němž se útočící manželský pár inspiroval útoky organizace Islámský stát, má ale dostatečnou publicitu, proto ho mohla FBI použít jako páku. S tím, že společnost Apple obrátí publicitu ve svůj prospěch, ale vyšetřovatelé nepočítali.

Soudkyně Sheri Pymová dala Applu do úterka čas, aby přednesl pádné odůvodnění, proč odmítá s úřady spolupracovat. Firmě se nakonec podařilo na přípravu získat více času, na vymyšlení strategie má čas do pátku.

Nedobytná pevnost?

Požadavky byly v podstatě prosté – aby programátoři vytvořili program, jenž zabrání telefonu smazat data po zadání špatného kódu. FBI by tak měla možnost pomocí vlastních sil zkusit telefon odblokovat. Přece jen na uhádnutí čtyřmístného kódu deset pokusů nestačí… Bylo by jich potřeba až 10 tisíc, v případě šestimístného milion.

Apple se brání, že současné šifrování iPhonů vyvíjel několik měsíců a je naprogramováno tak, že se k datům nemůže kromě konkrétního uživatele dostat nikdo. Včetně samotné společnosti.

Nebezpečný precedens

Celý proces je ostře sledovaný, protože jde významný precedens. Nejde jen o obyčejný spor mezi technologickou firmou a vládou. Pokud Apple ustoupí jednou, bude on i další firmy muset ustupovat i v dalších případech. I u obdobných požadavků ze strany vlád dalších zemí.

Je skutečně vzdor výrobce mobilních telefonů natolik významný a úmysly skutečně čisté? Zatímco se ta Cookovo rozhodnutí postavili významní představitelé Twitteru, Facebooku i Googlu, z tábora kritiků zaznívají slova o reklamní kampani.

Tím, že by společnost ustoupila, ztratila by důvěryhodnost u části klientů - dala by jim najevo, že nemají nárok na soukromí. A nejde tu ani tak o zákazníky ze Spojených států.

V případě, že by společnost vyhověla jedné vládě, dají se očekávat podobné příkazy od vlád dalších zemí. Rusko, Čína, Saúdská Arábie,… Tedy země, kde na ochraně soukromí závisí leckdy i život dotyčné osoby. 

Výzva pro hackery

To, že se zaměstnancům FBI nepodařilo bezpečnostní bariéru překonat, jsou pro Apple plusové body. Jenže veřejné odmítnutí spolupráce může vyhecovat hackery, pro které to bude jedinečná výzva.

Ostatně už programátor a průkopník antivirových programů John McAfee se nechal slyšet, že jeho hackeři mohou přijít na způsob, jak funkci automatického mazání vypnout, do tří týdnů. Jinak prý v show Neila Cavuta sní svou botu.

Věří, že jeho hackeři jsou mnohem schopnější než ti vládní. "FBI nenajme někoho s fialovým čírem, deseti piercingy v uchu a potetovaným obličejem, který během práce kouří trávu a pracuje za méně než půl milionu dolarů ročně," prohlásil s tím, že jemu při výběru schopných zaměstnanců na vzhledu nezáleží, což je jeho výhoda.

Mimochodem, to, že hackeři americké vlády nejsou nejlepší na světě, v posledních zhruba dvou letech prokázaly úspěšné hackerské útoky na americké vládní servery vedené z území mimo Státy.

Žádné řešení není dobré

Současná situace nemá jednoznačné a už vůbec ne jednoduché řešení. Pokud Apple couvne, ztratí důvěru uživatelů. Žádostí o podobné "jednorázové" úkony bude přibývat. Nátlaku budou čelit i další firmy, které se snaží chránit soukromí svých uživatelů. Těch běžných, kteří nemají s teroristy nic společného, jen si chtějí chránit svá data.

Vždy je tu navíc riziko lidského selhání, tedy že trezorový program "zadních vrátek" vynese některý ze zaměstnanců mimo firmu. Cena takového programu by byla na černém trhu nezměrná. Postupně by tak bylo možné šmírovat kdykoli kohokoli. Nemluvě třeba o přístupu k bankovním účtům.

Pokud Apple své rozhodnutí u soudu obhájí, vyhráno také nemá. Jeho kredit v očích zákazníků stoupne, stejně jako důvěryhodnost. Bude to jasný signál pro americkou vládu, že existují hranice, za které nemá právo jít.

Zároveň je ale dost pravděpodobné, že se iPhony díky tomu stanou dvorní značkou mobilů pro různé živly a ano, zcela jistě i teroristy.

Apple navíc riskuje, že nedobytnost jeho bezpečnostní ochrany dříve či později padne – je to výzva. Žádný program není dokonalý a je tak jen otázkou času, kdy nějaký hacker funkci automatického mazání překoná. Třeba jen z hecu, protože dřív by ho to nenapadlo.

Pro sebe si svůj úspěch - případně ani samotný návod - jistě nenechá. To důvěru v jednu z nejvýznamnějších společností podkope možná ještě víc. Zvlášť, když hlásá, že její vlastní programátoři to nedokážou.

Co z toho závěrem vyplývá? Veškerá komunikace mezi vládou a společností měla zůstat utajená. Bez vytahování na veřejnost. Kdyby se potichu dohodly a společnost vládě tajně vyhověla, nikdo by se o tom nemusel dozvědět.

Ano, jde tu o etiku, princip i reklamu, ale naše soukromí v dnešní době není a nikdy nebude zcela soukromé.