Osoba blízká nemusí být z rodiny, rozhodl Ústavní soud
Soudy musejí bedlivě a individuálně posuzovat případy, v nichž se řeší, zda jde o osobu blízkou v případě, že nejde o rodinného příslušníka. Nemusí jí však být jen rodinný příslušník. K tomuto závěru dospěl Ústavní soud, který vyhověl stížnosti ženy pokutované za to, že odmítla vypovídat v případu, kdy její kamarádka oznámila policistům znásilnění vlastním manželem, s nímž se rozváděla.
Stěžovatelka odmítla vypovídat s odůvodněním, že je osoba blízká. Policisté jí však status osoby blízké nepřiznali a udělili jí pořádkovou pokutu 10 tisíc korun. Rozhodnutí nezměnil ani okresní soud, řekl dnes při vyhlášení soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček. Ústavní soud ale napadená rozhodnutí policie a okresního soudu zrušil.
Listina základních práv a svobod umožňuje každému odepřít výpověď, pokud by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké. Toto ustanovení je potom konkretizováno v zákonech, například trestním řádu nebo trestním zákoníku.
Stěžovatelka v dané věci odmítla dvakrát vypovídat a uvedla, že by výpovědí mohla způsobit nebezpečí trestního stíhání jak kamarádce, tak jejímu manželovi. S oběma jezdila na dovolenou a s poškozenou byly dlouholeté kamarádky. Vzhledem k tomu, že měla být klíčovou svědkyní, byl případ nakonec odložen.
"Intenzita přátelského vztahu může být dána celou řadou aspektů. Okolnost, že se dané osoby delší dobu nevídají, nicméně nemůže být interpretována jako měřítko, z něhož by bylo možné dovodit, že se již nejedná o blízký vztah, jak chybně dovodil okresní soud," uvedl Šimíček.
Pojem blízké osoby je tedy podle soudu třeba vnímat jako tzv. typový pojem, kdy nedostatek intenzity jednoho znaku může nahradit vyšší intenzita znaku jiného. V daném případě podle soudu uvedla stěžovatelka relevantní okolnosti, z nichž vyplynul její velmi intenzivní vztah k poškozené.