Schválení připojení Krymu k Ruské federaci byla velká show. Mezi slavnostními hosty v kremelských sálech ale jeden člověk chyběl. Televizní kamery ukazovaly muslimské duchovní i hlavního ruského rabína Berla Lazara. Až někde v šesté řadě seděl ve slavnostní róbě metropolita krutický a kolomenský Juvenalij.

Po jeho nadřízeném, patriarchovi Kirillovi, ale nebylo vidu ani slechu. Oficiálně patriarchie prohlásila, že kvůli velkému půstu patriarcha nesmí navštěvovat světské akce. Ale metropolitovi Juvenalijovi půst v účasti nezabránil. Zcela absurdní je představa, že by patriarcha takto protestoval proti Putinovu rozhodnutí. Kirill je jedním z nejbližších spojenců ruského prezidenta a do značné míry formuje státní konzervativní ideologii.

Hlavní církevní mluvčí otec Vsevolod Čaplin počátkem března prohlásil, že ruský lid je na svém historickém území rozdělen mezi státy a má přece právo se sjednotit v jednom státním útvaru. Vyjádřil také naději, že ruští vojáci se nesetkají s odporem, což by vyvolalo krvavé střety.

Hrozba ztráty Ukrajiny

Jenže po vlně rozhořčení, která proběhla na ukrajinských sociálních sítích, přestal Čaplin o Ukrajině mluvit. Stejně jako další církevní představitelé. Jak napsal pravoslavný publicista Nikolaj Mitrochin, patriarcha se totiž potýká s hrozbou ztráty celé ukrajinské části. Pravoslavní věřící si totiž mohou na Ukrajině vybrat, ke které z církví chtějí patřit. Kromě řeckých katolíků a dalších uskupení o jejich přízeň usiluje pravoslavná církev moskevského patriarchátu a počátkem 90. let vzniklá církev kyjevského patriarchátu.

Druhá jmenovaná je považována za nekanonickou a už od jejího vzniku se debatuje o opětovném sjednocení. Jenže velkým problémem jsou osobní averze a také situace, kdy všem zúčastněným stranám celá situace vlastně tak nějak vyhovuje. Moskevský patriarchát je mnohem větší, kontroluje zhruba 13 tisíc farností, kyjevský patriarchát jich má jen 4700.

Jenže to se může změnit. Hlava kyjevského patriarchátu Filaret aktivně podporoval Majdan - právě v "jeho" Michajlovském chrámu se demonstranti po prvním rozehnání protestů ukrývali a následně zde fungovala i provizorní nemocnice. Filaret také ostře kritizoval moskevského patriarchu za to, že nedokázal zastavit Putina ve vyslání vojsk na Krym.

Pro moskevský patriarchát je situace ožehavější také kvůli tomu, že většina farností je na západu a severu země, tedy v oblastech, kde má Majdan velkou podporu.

Chceme církevní samostatnost

Přesto to ale na masový útěk věřících od moskevského patriarchátu ke konkurenci nevypadá. Především kvůli tomu, že ve vedení je celá řada proukrajinských biskupů, kteří byli do funkcí jmenováni po roce 2004. Tehdy pověst církve utrpěla veřejnou podporou poraženého Viktora Janukovyče. Současný metropolita Onufrij navíc během krymské krize nejenže nepodpořil Janukovyče, ale vyzýval k zastavení násilností a po příchodu vojsk tvrdými slovy vyzýval Vladimira Putina k zastavení války.

Ukrajinská část má v rámci ruské pravoslavné církve autonomní postavení. Má své představitele na Svatém synodu, ale vnitřní kádrové a majetkové otázky si rozhoduje sám. Mnozí experti tvrdí, že jeho dalším krokem bude žádost o udělení samostatnosti. To by pro patriarchu Kirilla znamenalo konec jeho velkého projektu "ruského světa" spojujícího pravoslavné Rusko, Ukrajinu a Bělorusko. Raději si tedy oslavy připojení Krymu odpustil.