ODS chce přestat se zadlužováním státu, ČSSD je rázně proti
11. 6. 2013 – 15:05 | Zpravodajství | Jakub Konečný
Vládní návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti projednají poslanci na nynější schůzi Sněmovny. Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda před začátkem schůze novinářům řekl, že je nezbytné opoziční ČSSD na této schůzi "vystavit hlasování", ve kterém jasně řekne, že chce po volbách utrácet a v němž odmítne navrhovaný mechanismus dluhové brzdy.
Návrh získá podporu vládních poslanců, protože se však jedná o ústavní novelu, je potřeba kladný postoj alespoň části opozice. ČSSD ale v pátek avizovala, že se postaví proti.
Místopředseda klubu občanských demokratů Jan Bauer doplnil, že jej stanovisko ČSSD velice mrzí. Poslanec, který o návrhu vyjednával, dnes novinářům řekl, že vládní strany byly ve většině parametrů zákona připraveny ČSSD ustoupit. "My jsme měli pocit, že z tohoto jednání odcházíme prakticky domluveni. Mimo jiné z tohoto důvodu mne ta zásadní změna (postoje ČSSD) velice mrzí," uvedl Bauer.
Podle místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka by zákon v nynější podobě v případě přijetí následující vládě "svázal ruce" a znemožnil realizovat velkou část opatření na oživení ekonomiky a podporu zaměstnanosti. Vadí mu také, že vznik Národní ekonomické rady by omezil funkci Sněmovny.
Na rozdíl od sociálních demokratů dnes podporu zákona při splnění určitých podmínek nevyloučili komunisté. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa by o podpoře klub strany jednal, pokud by se vláda zavázala, že do konce volebního období již nepřijme žádný daňový balíček a bude usilovat o stabilizaci veřejných financí. "Pokud se tak nezaváže, nemáme žádný zájem tento zákon podporovat," uvedl.
ČSSD uznává, že z evropské fiskální smlouvy vyplývá povinnost vytvořit určitou dluhovou brzdu. Preferuje však prý takovou podobu dluhové brzdy, která vyloučí zmíněná rizika. Jejímu schválení by navíc podle sociálních demokratů mělo předcházet přistoupení ČR k fiskální unii v rámci EU.
Benda dnes podotkl, že ODS čekala v této věci na to, jak se ČSSD zachová. Vyjednavači byli připraveni výrazně ustoupit, vláda podle něj především chtěla mít dluhovou brzdu nějakým způsobem v české Ústavě zakotvenou.
"Sociální demokracie přes rozsáhlé ústupky řekla: 'My žádnou dluhovou brzdu nechceme'," míní Benda. ČSSD, která se pravděpodobně po volbách v příštím roce nejspíš ujme vlády, tím podle něj dává najevo, že hodlá bez omezení utrácet.
Takzvaná finanční ústava, jejíž přijetí měla ODS ve svém předvolebním programu, určuje mimo jiné maximální limit pro výši vládního dluhu. Obsažena je v ní i dluhová brzda, která stanoví, že pokud veřejný dluh stoupne na 50 a více procent hrubého domácího produktu, bude muset vláda požádat o vyslovení důvěry. Již při nižších pásmech zadlužení přitom návrh stanovuje určitá opatření, k nimž musí vláda přikročit.