Jan Macháček s českými úřady bojuje už déle než dvacet let. A hledá stále nové metody, jak se svých nároků domáhat. Vloni na podzim se on a skupina dalších osob, jimž část svých údajných pohledávek postoupil, obrátil na švýcarskou generální prokuraturu. Chce, aby zmrazené peníze z kauzy Mostecké uhelné společnosti poslali Švýcaři jemu.

Nedůvodné, neoprávněné, domnělé 

Částka, kterou nyní požaduje, dosahuje 2,2 miliardy korun. V oficiální odpovědi švýcarská prokuratura věci přiřadila číslo jednací, potvrdila příjem dopisu s tím, že "je prověříme a v následujících měsících vám odpovíme".

Macháček to interpretuje jako potvrzení, že byl "ztotožněn jako legitimní věřitel České republiky" i jako "nezpochybnitelný nárok na náhradu škody" a podle svých slov se stal účastníkem řízení.

To švýcarská strana na dotaz HlídacíPes.org nepotvrdila ani nevyvrátila. "Zmíněný případ (Mostecké uhelné společnosti, pozn. red.) je v současné době částečně vypořádáván a dílem je stále zmrazený. V této fázi proto nemůžeme podávat informace o tom, jaký bude další postup ve věci zabavených peněz," reagoval na dotaz HlídacíPes.org mluvčí švýcarské generální prokuratury Anthony Brovarone.

"V loňském a letošním roce se pan Ing. Macháček obrátil mimo jiné i na ÚZSVM se svým domnělým nárokem," říká mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Radek Ležatka.

Z korespondence s Macháčkem sice úřad ví o tom, že muž oslovil švýcarskou generální prokuraturu a přihlásil se jako "legitimní věřitel ČR", ale o detailech informován není. "O této přihlášce není ÚZSVM ničeho známo a domnělý nárok považujeme nadále za nedůvodný a neoprávněný," říká Ležatka.

Úřad Jana Macháčka z posledních let dobře zná. Náhrady škody se totiž snaží v posledních letech domoct i jinými metodami. Když například stát v roce 2017 prodával část paláce u Hybernů, vyhlásil Macháček na budovu zábor a nárokoval si ji jako protihodnotu požadované náhrady.

Zaplaťte mi dvě miliardy

Kořeny sporu sahají do roku 1994, kdy policie obvinila stavebního inženýra Macháčka z podvodu a zakázala mu opustit republiku. Po dvou letech soud konstatoval, že se žádný podvod nestal. Pro Macháčka ale dosti pozdě. Měl původně dojednaný kontrakt v Německu na přestavbu hotelu za mzdu ve výši 4 800 německých marek (v roce 1994 cca 86 400 korun).

Kvůli obvinění nakonec nemohl odjet a do práce nastoupit. Od této ztráty odvíjí Macháček svůj nárok navyšovaný postupem času o úrok z prodlení. Ten byl v roce 1994 ze zákona ve výši 26 %.

"Byl jsem cíleně obviněn a obžalován z podvodu. Abych byl úplně očištěn, musel by být nejprve vypořádán můj zákonný nárok na náhradu škody," říká Jan Macháček.

Ministerstvo spravedlnosti však namítá, že Macháček už odškodnění dostal. Stát mu skutečně po letech sporů (Macháček stát žaloval poprvé v roce 1997) na základě rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové z roku 2006 vyplatil zhruba čtyři miliony korun.

Nezákonný stav podle Macháčka ale trvá do současnosti. Letos v polovině dubna se Jan Macháček obrátil i na Ministerstvo spravedlnosti, Úřad vlády, ÚZSVM a Český úřad zeměměřičský a katastrální s výzvami na "splnění zákonné povinnosti a úhradu škod".

Částku k 10. dubnu 2019 vypočítal na 2,172 miliardy korun a vyzval k jejímu uhrazení do tří dnů. České úřady však o tom, že by Jan Macháček měl platnou uznanou pohledávku, nevědí.

Ministerstvo: je to vyřešené 

"S dotyčným případem je samozřejmě Ministerstvo spravedlnosti již dávno obeznámeno. V minulosti vedl pan Macháček spor, jehož výsledkem byl částečný úspěch, na základě kterého byl odškodněn a určitá část vyplacena. Pro ministerstvo spravedlnosti je však tato věc již dávno vyřešená a tvrdí-li pan Macháček, že mu náleží něco dalšího, tak tato tvrzení nemají právní základ," reaguje za Ministerstvo spravedlnosti mluvčí Andrea Šlechtová.

Svůj pokračující nárok, nyní více než dvoumiliardový, opírá Jan Macháček o rozsudek Nejvyššího soudu z roku 2010, který nařídil nižším soudům dopočítat konečnou sumu.

Ministerstvo spravedlnosti už dříve namítalo, že i kdyby nárok existoval, je promlčen a Macháček své další nároky nedokáže řádně odůvodnit.

Podle ministerstva si Jan Macháček "na základě z kontextu vytržených a nesprávně pochopených teoretických úvah dovolacího soudu obsažených v odůvodnění rozsudku nesprávně vykládá, že státu mělo být uloženo mu proplatit veškeré způsobené škody".

Jan Macháček je ale přesvědčen, že jeho nárok na náhradu škody nebyl stále vypořádán. Nyní spoléhá na Švýcary.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky