Dohoda byla uzavřena 29. září 1938 bez účasti československých zástupců, podepsali ji britský ministerský předseda Neville Chamberlain, francouzský premiér Édouard Daladier, italský diktátor Benito Mussolini a německý vůdce Adolf Hitler.

Československo přišlo o 30 procent území s téměř 34 procenty obyvatelstva (o 41 098 km² a 4,879 000 obyvatel). Německem bylo obsazeno 28 680 km², Maďarskem 11 830 km² a Polskem 1086 km². Československo rovněž ztratilo třetinu průmyslových závodů a pásmo pohraničních pevností srovnatelné s francouzskou Maginotovou linií.

Mnichovská dohoda byla završením meziválečné činnosti Sudetoněmecké strany Konrada Henleina v Československu a vyvrcholením Hitlerových snah rozbít demokratické Československo, což bylo jedním z jeho postupných cílů k ovládnutí Evropy. Mnichov se tak stal faktickým počátkem druhé světové války.

Dohoda je příkladem politiky ústupků, tzv. appeasementu. Její stoupenec Chamberlain naivně věřil, že Hitlera ústupky mocností uspokojí, a tak byla dohoda zpočátku prezentována jako akt zajišťující Evropě mír. Ve skutečnosti ale Hitlerovy požadavky neuspokojila, zbytek Československa před okupací neuchránila a mír také nezajistila.

Západní mocnosti později od mnichovské smlouvy odstoupily i díky atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který provedli členové výsadkářské skupiny Anthropoid 27. května 1942. Ten výrazně posílil pozici československé exilové vlády v Londýně. Svůj podpis pod dohodou odvolala britská vláda již v srpnu 1942, téhož roku ji koncem září označila podpisem generála Charlese de Gaulla za neplatnou Francie, Itálie tak učinila v září 1944, kdy byl premiérem Ivanoe Bonomi. V roce 1950 se připojila i tehdejší Německá demokratická republika a v prosinci 1973 ji označilo za nulitní i západní Německo za kancléře Willyho Brandta.