Před 85 lety podepsali představitelé Francie, Velké Británie, Itálie a Německa tzv. mnichovskou dohodu, v níž odsouhlasili postoupení části československého území (Sudet) Německu.

Berlínem financovaný pokus o puč sudetských Němců vedených Konradem Henleinem byl součástí kampaně Adolfa Hitlera proti Československu. Ozbrojené střety vypukly v noci z 12. na 13. září 1938 jen pár hodin poté, co německý vůdce ve fanatickém projevu na sjezdu NSDAP v Norimberku obvinil Prahu z toho, že útiskem sudetských soukmenovců vytváří nesnesitelnou atmosféru a přispívá k zostřování mezinárodní situace.

Den po 81. výročí podpisu mnichovské dohody skončila v Praze poměrně nenápadná výstava s názvem "Rozbití Československa 1938–1939: Nově zpřístupněné dokumenty ruských archivů". I když šlo vlastně jen o deset oboustranných panelů bez invence vystavených ve školní třídě Metropolitní univerzity v pražských Strašnicích, pozornost si výstava zaslouží. Ukazuje, jak současné Rusko a ruská propaganda důsledně pracuje s historickými tématy, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes.

Křest knihy ruského autora Svjatoslava Rybase "Mnichov. Benešovo proroctví" byl pro milovníky Ruska zajímavou událostí. Sešli se na něm mimo jiné současní komunisté, bývalí spolupracovníci StB či absolventi moskevského institutu MGIMO, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Jaký je ruský pohled na mnichovský diktát? To částečně odhaluje moskevská výstava věnovaná událostem spojeným s podepsáním mnichovské dohody 30. září 1938. Expozici nazvanou "Mnichov 38: Na prahu katastrofy" uspořádala ruská Federální archivní agentura.