Jeho otec Martin býval rovněž špičkovým sportovcem. Jako junior reprezentoval v běhu na lyžích, za Žďár hrál třetí fotbalovou ligu, a tak bylo nasnadě, že i kroky Nečase juniora povedou ke sportu. Ale k jakému? Malého Martina jich bavilo hned několik. Hrál fotbal, hokej, tenis. Avšak hokejem žil nejvíc. Bruslil už od tří let a ve dvanácti, kdy už nezvládal skloubit vše najednou, se pozvolna začal klonit právě k bitvám na ledě.

Odmala byl disciplinovaný. Dřel na sobě. Přidával si tréninkové dávky doma na rybníku. Střílel na branku na zahradě. Ale klukoviny se ani jemu nevyhnuly. "Strašně nerad prohrává. Ještě ve žďárském dresu neunesl zbytečnou prohru v Liberci a po zápase udělali kluci bordel v kabině, poničili sprchu a naházeli všude toaletní papír," vzpomínal Martin Nečas starší v rozhovoru pro iDNES.cz.

Tehdy i jinak poslušné dítě dostalo výchovnou facku. Prospěla mu. Hokejově rostl dál, se žďárským týmem v sezoně 2014/2015 vybojoval extraligu mladšího dorostu, přičemž sám se stal nejproduktivnějším hráčem soutěže. Tehdy si splnil cíl - a mohl kývnout na jednu z nabídek, které kolem něj už delší dobu kroužily. Vydal se do brněnské Komety.

Po boku hvězd

Tam se na něj rychle lepily úspěchy. Hned v první sezoně ovládl s týmem extraligu staršího dorostu. Už tehdy mohl naskočit mezi dospělé, ale zbrzdila ho mononukleóza, kvůli níž musel dva měsíce držet přísnou dietu.

Dočkal se v dalším ročníku. A rovnou měl štěstí, neboť ho majitel a kouč klubu Libor Zábranský o postavil do formace s hvězdami Martinem Eratem a Markem Kvapilem. Hlavně zkušený Erat se ho ujal. Radil mu a líčil mu zkušenosti z NHL, po níž Nečas toužil.

Pod dohledem mazáků nadaný mladík rostl dál. Brzy získal v extralize první bod, pak následoval první gól - a hned v premiérové sezoně si připsal slušných 15 bodů. Čtyřmi góly v play-off pak nasměroval Kometu k titulu, prvnímu po 51 letech.

U oslav však nebyl, protože ho z mužstva odveleli na reprezentační šampionát do 18 let. Tehdy svůj výkon na turnaji hodnotil sebekriticky, ovšem hned na letním Memoriálu Ivana Hlinky, dalším mezinárodním měření "osmnáctek", dovedl jako kapitán český tým k historicky prvnímu zlatu.

Zámořské vábení

Tou dobou už dávno byl v hledáčku scoutů z NHL. Všimli si, že v Česku roste další výjimečný talent. A tak si Nečase na červnovém draftu vybrali jako 12. v pořadí Carolina Hurricanes.

Nečasovi začaly hektické časy. Pendloval mezi Českem a Amerikou. Vydal se na přípravný kemp Hurricanes, kde zaujal klubové šéfy, kteří mu dali šanci v úvodu sezony NHL. Dokonce naskočil do jednoho zápasu, ale pak ho Carolina poslala zpět do Komety. S tím, že s ním počítá, ale až v budoucnu.

Odložený vstup do NHL však přinesl Nečasovi jinou příležitost: mohl jet reprezentovat Česko na šampionát hráčů do 20 let. Sice to pro něj znamenalo další přesun z Brna do Buffala, ovšem litovat nemusel. Proměněným nájezdem posunul Česko poprvé od roku 2005 do semifinále.

Když však o pár týdnů později oznamoval trenér Josef Jandač nominaci na olympijské hry v Pchjongčchangu, Nečasovo jméno opomenul. Pro mnohé to bylo překvapení, kouč ale vsadil na zkušenost.

"Pohybově je na tom Martin nejlépe z dostupných centrů, ale proti silným chlapům, kteří by ho čekali na olympiádě, by tolik nestačil. Hlavně v obranném pásmu ještě není úplně připravený na silový hokej," vysvětloval - ne zcela přesvědčivě - Jandač.

Reprezentační satisfakce

Nečas však na debut v seniorské reprezentaci nemusel čekat dlouho. Poté, co se stal jedním z tahounů při brněnské cestě za obhajobou titulu, se dočkal i pozvánky do národního týmu. Premiéru si odbyl koncem dubna na Švédských hrách v utkání s Finskem, které Češi prohráli 2:5.

Nechyběl ani v nominaci na světový šampionát a od prvního zápasu potvrzoval, že si místo zaslouží. V utkání proti Slovensku vybojoval (později vítězné) prodloužení trefou deset vteřin před koncem. Ve stejném zápase se stihl i zranit, ale do turnaje se vrátil v utkání se Švýcary a znovu byl vidět, ač jeho role nebyla po příjezdu hvězd Krejčího a Pastrňáka tak výrazná.

Změní se to ve čtvrtečním čtvrtfinále? Možné to je. Kouč Josef Jandač nebyl s výkonem týmu v generálce s Rakouskem spokojený, a tak třeba přistoupí v sestavě k nějakým úpravám. Ale ať již zápas či celý šampionát dopadnou jakkoliv, Nečas se o svou budoucnost bát nemusí. Už nyní má našlápnuto k výjimečné kariéře.