Předseda izraelské vlády krok odůvodnil s tím, že trestní řízení ztěžuje jeho schopnost vládnout a udělení milosti by sloužilo zájmu izraelského lidu a sjednocení země v době významných změn v regionu. Herzog v září řekl, že omilostnění Netanjahua zvažuje. Členové opozice milost pro Netanjahua odmítají. Informují o tom agentury.

"Moji právníci dnes zaslali žádost o milost prezidentovi země. Očekávám, že každý, kdo si přeje dobro země, tento krok podpoří," řekl izraelský premiér v krátké videozprávě zveřejněné jeho stranou Likud. Herzogův úřad potvrdil, že dopis s žádostí obdržel. Americký prezident Donald Trump tento měsíc Herzoga vyzval, aby milost pro Netanjahua zvážil s tím, že premiér údajně čelí "politicky motivovanému a neoprávněnému stíhání".

Netanjahu v souvislosti s korupčním případem nepřiznal vinu. Milost se v Izraeli tradičně udílí pouze po skončení trestního řízení, ve kterém byl obžalovaný odsouzen. Premiérovi právníci argumentují tím, že prezident může zasáhnout, když je v sázce zájem veřejnosti - což podle nich v tomto případě platí - s cílem překonat rozkol a posílit národní jednotu.

Lídr opozice Jair Lapid uvedl, že Netanjahu by neměl být omilostněn, aniž by přiznal vinu, vyjádřil lítost a okamžitě se stáhl z politického života. Opoziční politik Jair Golan volal po Netanjahuově rezignaci a vyzval Herzoga, aby premiérově žádosti o milost nevyhověl. Netanjahův krok naopak podpořili jeho koaliční partneři včetně krajně pravicových ministrů národní bezpečnosti a financí Itamara Bena Gvira a Becalela Smotriče.

Herzog v září prohlásil, že Netanjahuovy případy jsou těžkopádné a zatěžují systém. Dodal, že už doporučil, aby se obžaloba a obhajoba pokusily uzavřít dohodu o vině a trestu. "Pokud budu kontaktován s žádostí o udělení milosti, zvážím to," uvedl také Herzog s tím, že jde o "dobro pro společnost a pro stát".

Netanjahu byl obžalován z úplatkářství, podvodu a porušení důvěry ve třech samostatných případech. Je obžalován jako první izraelský premiér v úřadu a proces s ním začal v květnu 2020. Netanjahu vinu popírá a tvrdí, že je obětí nepřátelsky zaměřených médií a soudů. Jeho právníci se dlouhodobě snaží o zdržování procesu a po začátku války v Pásmu Gazy v říjnu 2023 žádali několikrát o odklad mimo jiné kvůli obavám o Netanjahuovu bezpečnost či kvůli jeho vytížení kvůli válce.

Netanjahu je nejdéle sloužícím izraelským premiérem. Poprvé jím byl zvolen v roce 1996 a v prosinci 2022 zahájil šesté funkční období. Další volby by se měly konat v říjnu příštího roku. Průzkumy veřejného mínění podle agentury AP naznačují, že jeho koalice, která je považována za nejpravicovější v historii Izraele, by měla problémy získat dostatek křesel potřebných k sestavení vlády. V Netanjahuově vládě je několik ultraortodoxních i krajně pravicových stran.