Hlasování o důvěře následovalo po vystoupení Netanjahua, který parlamentu představil program a složení svého týmu, po projevu končícího premiéra Jaira Lapida, který odchází do opozice, a po vyjádření zástupců jednotlivých frakcí. Kneset zároveň do svého čela zvolil nového předsedu. Stal se jím bývalý ministr veřejné bezpečnosti Amir Ohana, který je v Izraeli prvním otevřeně homosexuálním politikem v podobně vysoké funkci. Pro poslance Netanjahuova Likudu zvedlo ruku rovněž 63 poslanců.

Netanjahu dnes mimo jiné oznámil jmenování bývalého ministra zpravodajských služeb Eliho Cohena do čela ministerstva zahraničních věcí. Joav Galant, vysoký důstojník a bývalý vojenský poradce premiéra Ariela Šarona, se stane ministrem obrany. Oba jsou členy strany Likud. Novým ministrem financí bude šéf strany Náboženský sionismus (RZ) Becalel Smotrič.

Úkolem vlády bude „zmařit snahy Íránu o vybudování jaderného arzenálu, zajistit vojenskou převahu Izraele v regionu a zároveň rozšířit okruh míru“ s arabskými zeměmi, prohlásil Netanjahu. Nový kabinet se rovněž zavázal pokračovat v rozšiřování osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, poskytovat masivní dotace ultraortodoxním židům či prosadit kontroverzní reformu soudnictví.

S ohledem na plán rozšiřování židovských osad a vzrůstající násilí na Západním břehu zhoršil nástup nové Netanjahuovy vlády již tak chmurné vyhlídky Palestinců na vznik samostatného státu, poznamenala agentura Reuters.

Po Netanjahuově projevu promluvil končící premiér Lapid. Prohlásil, že nové vládě zemi předává „ve skvělé kondici, se silnou ekonomikou, s posílenými obrannými schopnostmi a silným odstrašením a s jedním z dosud nejlepších postavení ve světě“. „Pokuste se to nezničit. Brzy se vrátíme,“ vzkázal nastupujícímu kabinetu předseda centristické strany Ješ atid (Budoucnost existuje).

Americký prezident Joe Biden v prohlášení, které zveřejnil Bílý dům, uvedl, že se na spolupráci s „přítelem“ Netanjahuem těší. Řešit s ním chce například „hrozby ze strany Íránu“. Zopakoval také, že Spojené státy pod jeho vedením budou dále usilovat o dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu. V narážce na chystané rozšiřování židovských osad na Západním břehu, které Palestinci i většina mezinárodního společenství považují za nelegální, Biden uvedl, že USA „budou vystupovat proti politikám, které ohrožují životaschopnost (dvoustátního řešení) nebo jsou v rozporu s našimi společnými zájmy a hodnotami“.

K návratu do čela izraelské vlády pogratuloval Netanjahuovi v telegramu zveřejněném Kremlem také ruský prezident Vladimir Putin, který zároveň vyjádřil přání posílit spolupráci s Izraelem. O Izraeli se spekuluje jako o možném prostředníkovi mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. Židovský stát poskytl Kyjevu humanitární pomoc a vybavení, jako jsou helmy či ochranné vesty, nevyhověl však jeho žádostem o technologie protivzdušné obrany. Patrně se tak rozhodl ze strategických důvodů, jelikož chce pokračovat v operacích v Sýrii, jejichž cílem je zabránit zakořenění íránských sil v blízkosti Izraele. V této věci se přitom vojensky musí koordinovat s Ruskem, které kontroluje velkou část syrského vzdušného prostoru.

Spolu s Netanjahuovým Likudem a tříčlennou koalicí kolem strany Náboženský sionismus jsou členem nového kabinetu také dvě ultraortodoxní uskupení - Šas Arjeho Deriho a Jednotný judaismus tóry Jicchaka Goldknopfa.

Začátkem tohoto týdne dva členové strany Náboženský sionismus prohlásili, že budou prosazovat novelu antidiskriminačního zákona, která by umožnila lékařům či podnikatelům odmítnout ošetření či obsloužení členů komunity LGBT+, pokud by to odporovalo jejich náboženskému přesvědčení. V obavách z možné diskriminace menšin dnes před parlamentem mávalo několik tisíc demonstrantů izraelskými a duhovými vlajkami a skandovalo: „Nechceme fašisty v Knesetu!“

Třiasedmdesátiletý Netanjahu je nejdéle sloužícím premiérem v zemi. Nyní zahajuje šesté funkční období, a pokračuje tak ve více než desetileté dominanci v izraelské politice. Funkci zastával v letech 1996 až 1999 a 2009 až 2021. Loni byl po čtyřech patových volbách sesazen z funkce koalicí osmi stran, které se sjednotily výhradně v odporu proti jeho vládnutí.