Boje tehdy vyvolala německá koloniální politika nutící domorodé obyvatele pracovat na bavlníkových plantážích. Během nepokojů zemřelo 75 000 až 300 000 lidí, většinou však v důsledku částečně uměle vyvolaného hladomoru.

„Navzdory této temné historii jste mě, německého prezidenta, dnes pozvali do své vlasti,“ ocenil Steinmeier „velké gesto“ potomků účastníků povstání, konkrétně rodiny někdejšího místního náčelníka a národního hrdiny Songey Mbana, který byl jako jeden z vůdců povstání 7. února 1906 ve městě Songea spolu s 66 spolubojovníky popraven.

„Truchlím s vámi za náčelníka Songeu a další popravené. Skláním se před oběťmi německé koloniální vlády. A jako spolkový prezident bych chtěl poprosit o odpuštění za to, co tu Němci způsobili vašim předkům,“ řekl německý prezident. „A ještě více: Chci vás ujistit, že my Němci s vámi budeme hledat odpovědi na otevřené otázky, které vám nedávají klidu,“ dodal Steinmeier, který je v Africe na návštěvě Tanzanie a Zambie.

Britský král Karel III. během návštěvy Keni litoval násilí z éry kolonialismu

V Africe je v těchto dnech také britský král Karel III., konkrétně v Keni. Na úvod čtyřdenní návštěvy této africké země vyjádřil v úterý nejhlubší lítost za „odpudivé a neospravedlnitelné násilné skutky“ z doby keňského boje za nezávislost. Během své první cesty po některé z bývalých kolonií v roli britského panovníka se však přímo neomluvil za britský podíl na utrpení Keňanů, jak požadovali mnozí místní obyvatelé.

Karel III. na návštěvě Keni | zdroj: Profimedia

Karlova návštěva je plná symboliky. Králova matka, loni zesnulá královna Alžběta II., se dozvěděla, že se stala britskou panovnicí, v únoru 1952 při návštěvě přírodní rezervace právě v této východoafrické zemi.

Karel III. v doprovodu manželky Camilly přiletěl do keňského hlavního města v pondělí večer. V úterý jej ve svém sídle slavnostně a s vojenskými poctami uvítal keňský prezident William Ruto. Královský pár poté položil věnec u hrobu neznámého vojína v zahradách Uhuru, kde Keňané v roce 1963 vyhlásili nezávislost.

„Špatné skutky minulosti jsou příčinou největšího žalu a nejhlubší lítosti,“ řekl britský panovník během následné státní recepce pořádané Rutem. Dodal, že neexistuje omluva za zmíněné násilné skutky z doby keňského boje za nezávislost.

Mnoho Keňanů napjatě čekalo, co při příležitosti své návštěvy král řekne o krutostech z dob britské koloniální éry včetně hromadného mučení a zabíjení obyvatel a rozsáhlého vyvlastňování jejich půdy, na níž dodnes hospodaří britští občané a nadnárodní korporace.

Ruto ocenil Charlesovu snahu, dodal však, že „zbývá udělat mnoho k dosažení úplných reparací“.

Zřejmě nejméně slavné období sedmi desítek let britské nadvlády přišlo na jejím konci, při povstání Mau Mau ve střední Keni v letech 1952 až 1960. Keňská komise pro lidská práva (KHRC) odhaduje, že během něj bylo zabito nebo zmrzačeno na 90 000 Keňanů a dalších 160 000 bylo zadrženo. Britská vláda už dříve vyjádřila lítost nad zločiny spáchanými v tomto období a před deseti lety se dohodla na mimosoudním vyrovnání a vyplacení zhruba 20 milionů liber poškozeným.

Buckinghamský palác uvedl, že královská návštěva je odrazem úzké spolupráce obou zemí v oblasti hospodářského rozvoje, změny klimatu a bezpečnostních otázek.

Pozadu nezůstane ani Fiala: Od pátku bude na týdenní cestě po afrických zemích

Premiér Petr Fiala (ODS) vyrazí v pátek na osmidenní cestu po afrických zemích. Postupně navštíví Etiopii, Keňu, Nigérii, Ghanu a Pobřeží slonoviny, řekl novinářům po dnešním zasedání kabinetu. Na cestu, kterou přirovnal ke své dubnové návštěvě v několika asijských zemích, s sebou bere podnikatelskou misi. Zahrnovat bude dvě desítky firem, zúčastní se jí i zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR pod vedením prezidenta svazu Jana Rafaje, uvedl úřad vlády v tiskové zprávě. V Africe chce Fiala hledat příležitosti pro ČR a české firmy, v kontinentu spatřuje velký potenciál. Přístup k Africe se podle něj musí změnit.