Dlouhodobá nezaměstnanost je stav, kdy člověk přijde o práci a další nenajde déle než devět měsíců. Nepříjemná situace vzniká zpravidla z závislosti na mnoha faktorech – především věku uchazeče i regionu, kde se snaží novou práci nalézt. Nemalou roli ale také hraje schopnost řídit auto.

Úřad práce se snaží dlouhodobou nezaměstnanost omezit, co to jen jde, a bude k tomu nově využívat model vypracovaný Masarykovou univerzitou, který hodnotí deset klíčových faktorů ovlivňujících riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Mezi ně patři třeba předchozí zkušenost s nezaměstnaností, region či vzdělání. Největší šanci na rychlé nalezení práce mají vysokoškoláci, lidé pouze se základním vzděláním pak naopak zůstávají na úřadu práce nejdéle. Dalším důležitým faktorem je délka předchozího pracovního poměru – čím déle člověk pracoval, tím lépe. Naopak lidé, kteří byli bez práce už dva měsíce před registrací na úřadu, mají větší problémy s hledáním nového zaměstnání. Nesmíme zapomínat ani na věk – riziko dlouhodobé nezaměstnanosti je relativně stabilní do 50 let, ale čím jste pak starší, tím výraznější je riziko. Zaměstnat člověka v předdůchodovém věku si zkrátka opravdu nestřihne úplně každý.

Nemáte řidičák? Riziko dlouhodobé nezaměstnanosti opět roste. Omezené možnosti dopravy snižují šanci na získání zaměstnání. A podobně si zaděláváte na problém, pokud například omítáte používat e-mail. Zhoršené možnosti komunikace případným zaměstnavatelům jednoduše moc radosti nedělají. Mezi další rizikové faktory patří i záležitosti, které nemůžete ovlivnit, třeba zdravotní postižení. Ale i věci, co ovlivnit rozhodně můžete, jako třeba zkušenost s vězením.

Úřad práce plánuje na základě tohoto modelu předem identifikovat osoby s vyšším rizikem dlouhodobé nezaměstnanosti a zaměřit na ně více pozornosti. Základní poradenství bude poskytováno všem uchazečům, ale u nerizikových skupin bude méně intenzivní – například formou jedné půlhodinové konzultace po registraci a další po měsíci, přičemž jedna z nich může proběhnout online. Podrobnější pomoc přijde až po třetím měsíci, pokud si uchazeč práci nenajde sám. Cílem je dát lidem více prostoru na samostatné hledání práce a snížit zbytečné návštěvy úřadu. Naopak u rizikových skupin budou konzultace častější a delší, například až dvouhodinové.

Úřad práce také provedl analýzu ohledně nejvýhodnějších škol a oborů na trhu práce. Absolventi základních škol, kteří už dále nikam nepokračují, riskují dlouhodobou nezaměstnanost s pravděpodobností až 37 %. Gymnázia jsou pak méně výhodná než odborné školy s maturitou, pokud absolventi nepokračují na vysokou školu. Nejmenší šanci, že budou bez práce, mají lidé po úplných středních odborných školách s maturitou a vyučením. Trh práce totiž oceňuje kvalifikaci, specializaci a zároveň maturitu. U nižších středních odborných škol je riziko dlouhodobé nezaměstnanosti 17 %, u gymnázií 10 %, u odborných škol s maturitou bez vyučení 9,2 %, u vyučení bez maturity 9,1 % a u vyšších odborných škol 7,9 %. V absolutních číslech nejnižší riziko mají nepříliš překvapivě absolventi vysokých škol – bakalářský titul 6,7 %, magisterský 3,8 % a doktorský 2,4 %.