Nelze paušálně smazat vše, řekly dříve soudy o Jiřikovského elektronice

Právě kvůli soudním rozhodnutím, a zejména verdiktu Nejvyššího soudu z roku 2023, policie nezformátovala všechny počítače a disky, a Jiřikovský se tak dostal k bitcoinům. Co přesně bylo ve všech počítačích uloženo, však soudy v době svého rozhodování nevěděly, byť tušily, že se tam může skrývat cesta k výnosu z trestné činnosti. Kauza kolem Jiřikovského a bitcoinů za miliardy korun vedla k rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS).

Zprvu se situace pro Jiřikovského nevyvíjela dobře. Krajský soud v Brně mu v roce 2019 uložil devítiletý trest vězení za drogové delikty, zpronevěru a nedovolené ozbrojování. Trestná činnost souvisela s internetovým tržištěm Sheep Marketplace, kde se platilo v kryptoměně. V roce 2022 pak stejný soud nařídil jihomoravské policii, aby do dvou měsíců zničila veškerá data obsažená v Jiřikovského elektronice. Vycházel z paragrafu trestního zákoníku, podle kterého lze místo zabrání věci rozhodnout o jejím pozměnění tak, aby ji už nebylo možné použít ke společensky nebezpečnému účelu.

Rozhodnutí potvrdil Vrchní soud v Olomouci. Argumentoval tím, že datový obsah mohl sloužit k dalšímu páchání zločinů, případně by umožnil Jiřikovskému odčerpání výnosu z trestné činnosti. Následně Jiřikovský prostřednictvím svého obhájce Kárima Titze podal dovolání. Poukazoval na to, že k zařízením a uloženým datům lze přistupovat selektivně, a nikoliv paušálně. ČTK se Titze pokoušela kontaktovat prostřednictvím jeho advokátní kanceláře, ale bez výsledku.

Dovolání podpořil také státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, což není příliš běžné. Obžaloba se většinou zasazuje o zamítnutí dovolání, v tomto případě to bylo jinak. Státní zastupitelství odkázalo na starší nález Ústavního soudu, podle kterého ztráta dat v elektronice může mít v některých případech pro vlastníka důsledky srovnatelné se ztrátou vlastnictví k elektronice jako takové. Podle Ústavního soudu proto nelze postupovat paušálně a zabrat veškeré věci se souhrnným odůvodněním.

Paušální a formální přístup k zabaveným věcem zkritizoval v Jiřikovského věci také Nejvyšší soud. Nařídil krajskému soudu, aby rozhodl znovu. "Nedůvodnému zásahu do vlastnictví obviněného zabrání náležité individuální posouzení obsahu jednotlivých elektronických zařízení," stojí v rozhodnutí senátu s předsedou Petrem Škvainem.

Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy rozhodnutí zpětně hodnotí jako správné. Neprovázely ho prý žádné vnější tlaky. "Jednalo se o naprosto běžný případ, jakých Nejvyšší soud řeší mnoho, bez ohledu na to, kdo si stěžuje a jaký zabavený majetek chce zpět," napsal Angyalossy serveru Novinky.cz.

Následné rozhodnutí krajského soudu není veřejně dostupné, avšak mají ho k dispozici některá média, například iRozhlas.cz, podle kterého soud nakonec nechal smazat jen tři počítače, ostatní techniku vrátil neporušenou, včetně zašifrovaných zařízení. Kvůli šifrování totiž znalec nevěděl, co je v zařízeních uloženo.

"Znalec uzavřel, že s ohledem na chybějící hesla nelze obsažená data zpřístupnit. Hesla ani jiné přístupové cesty se nepodařilo zajistit ani dotazem na odsouzeného, který poukázal na značný časový odstup od doby, kdy jednotlivá zařízení aktivně využíval, hesla tedy již není schopen dohledat," stojí v usnesení, ze kterého citoval iRozhlas.cz.

Poslední rozhodnutí krajského soudu padlo podle databáze InfoSoud letos v lednu. V dalších měsících se Jiřikovský k bitcoinovým peněženkám zjevně dostal. Koncem května totiž Blažek informoval, že člověk odsouzený za obchod s drogami daroval ministerstvu spravedlnosti bitcoiny, jejichž dražbou utržilo skoro miliardu korun. Zůstává nejasné, kolika bitcoiny Jiřikovský disponoval či disponuje a co se s nimi dělo dále. Blažek kvůli pochybnostem o daru čelil kritice a rezignoval.

O dění kolem Jiřikovského se zajímá policie. Už v polovině dubna si podle InfoSoudu Jiřikovského spis převzala od krajského soudu Národní centrála proti organizovanému zločinu.