Hluk erupce byl slyšet téměř na vzdálenost pěti tisíc kilometrů, do osmdesátikilometrové výšky bylo vymrštěno 21 krychlových kilometrů horniny a popela a exploze vyvolala čtyřicetimetrovou vlnu tsunami. Zahynulo přes 36 tisíc lidí a erupce z velké části zničila horu i ostrov.

Série čtyř obrovských výbuchů

Ostrov Krakatoa (Krakatau) v Sundském průlivu mezi Jávou a Sumatrou spojoval tří sopečné krátery na ploše kolem čtyřiceti kilometrů čtverečních. Už v minulosti tu byla zaznamenána řada výbuchů s tragickými následky, to nejhorší ale mělo teprve přijít.

V květnu 1883 se objevila první erupce, kdy projíždějící lodě hlásily oblak popela a prachu nad ostrovem. Následně se sopka uklidnila a v červnu se znovu probudila. Šestadvacátého srpna odpoledne pak nastal prvním ze série stále silnějších výbuchů. Následující den nad ránem přišla série čtyř obrovských výbuchů v rozmezí několika hodin. V případě třetího šlo o nejhlasitější zvuk, jaký kdy svět poznal. Ekvivalent 200 megatun TNT byl slyšet ve tři tisíce kilometrů vzdáleném západoaustralském Perthu a na pět tisíc kilometrů vzdáleném Mauriciu.

Vyděšení lidé na okolních ostrovech, kteří zpočátku sopečné erupce oslavovali jako úžasný přírodní úkaz, se snažili uprchnout. Valila se na ně obří přílivová vlna vyvolaná tím, že se dvě třetiny ostrova Krakatoa propadly do hlubin. Vlna dopadla na pobřeží Jávy, prošla asi 25 kilometrů do vnitrozemí a zpustošila desítky měst. Na samotném ostrově Krakatoa i na několika okolních byla kompletně zničena tamní bujná vegetace i fauna.

Tsunami usmrtilo nejméně 31 000 lidí z odhadovaných 36 500 obětí na životech. Zbývající mrtvé měly na svědomí pyroklastické proudy, tedy zkapalněná směs žhavých úlomků magmatu, popela a sopečných plynů. 

Erupce sopky Krakatoa 27. srpna 1883 vyvolala obrovskou vlnu tsunami, jež na ostrovech Jáva a Sumatra usmrtila přes 36 000 lidí | zdroj: Profimedia

Po čtvrté mohutné explozi erupce rychle zeslábly a ráno 28. srpna se Krakatoa odmlčela. Drobné erupce (většinou bahna) pak pokračovaly až do října. Jemný prach z výbuchů se vznášel kolem Země a po několik měsíců způsoboval nádherné rudé západy slunce, ale také snížil globální teplotu o několik stupňů.

Další sopečná činnost v průběhu let vedla ke vzniku nového ostrova na stejném místě. Jmenuje se Anak Krakatau (indonésky "Dítě Krakatoy") a vznikl v roce 1927 z kaldery, která zůstala po katastrofě z roku 1883.

Krakatoa dodnes patří mezi nejaktivnější a nejnebezpečnější sopky na světě. Její tragický výbuch z roku 1883 se stal inspirací pro řadu uměleckých děl, mimo jiné i pro román Karla Čapka Krakatit a údajně i pro obraz Výkřik od Edvarda Muncha. O události bylo natočeno také několik filmů. Poněkud kuriózní je v tomto ohledu snímek z roku 1968 Krakatoa, na východ od Jávy (Krakatoa, East of Java), protože ostrov ve skutečnosti leží západně od Jávy. Později byl proto film přejmenován na Sopka (Volcano).