Na protest proti konci ředitele v čele instituce se rozhodli složit funkce renomovaní historici tvořící dosud vědeckou radu ÚSTR. Levicová opozice Nečasovu a Hermanovu interpretaci událostí jako "dubnového puče" odmítla. 

Podle předsedy vlády je za odvoláním ředitele především snaha některých vlivných členů ČSSD ovládnout Archiv bezpečnostních složek, který spadá pod ústav. V archivu jsou například materiály první správy komunistické rozvědky a vojenské kontrarozvědky. Archiv dokumenty digitalizuje. Podle Nečase je přitom právě archiv bariérou, která brání pronikání komunistických kádrů do státní správy. 

Čeká nás invaze komunistických kádrů

Premiér si myslí, že komunisté budou po volebním vítězství ČSSD podporovat menšinový sociálnědemokratický kabinet. Po dohodě s ČSSD prý budou také obsazovat posty "náměstků, vrchních ředitelů, ředitelů ministerských odborů a podobně". Tato místa by podle Nečase obsazovaly střední stranické kádry, jejichž typickou podobu "s velmi exponovanou komunistickou minulostí" je prý možné vidět na regionální úrovni v krajských radách. 

Též podle Hermana je situace kolem ÚSTR předem připraveným pučem. Odvolaný ředitel nyní tvrdí, že má důkazy, že část ČSSD navolila nové členy rady, kteří ústav a archiv likvidují. Informace prý má od některých senátorů ČSSD, s nimiž stále udržuje korektní vztahy. "Minimálně 50 procent dnes šestičlenné rady je přímo kontrolováno ČSSD. A od senátorů ČSSD vím, že to bylo právě na popud komunistické strany v zádech," vysvětlil. 

Levice se kroutí

Opoziční ČSSD a KSČM se proti podobným výrokům ohradily. Místopředseda sociální demokracie Lubomír Zaorálek označil premiérova vyjádření za řadu nepodložených obvinění. Předseda KSČM Vojtěch Filip zase mluví o hloupých, ba přímo nesmyslných argumentech. 

Samotní radní, kteří ředitele minulý týden odvolali, na tiskové konferenci za pískotu Hermanových příznivců své kroky vysvětlovali údajně špatnou prací bývalého vedení ÚSTR. 

"Z materiálů, které nám postupně dodávalo vedení ústavu, jsme dospěli k závěru, že instituce nepracuje tak, jak by měla a mohla," prohlásila šéfka rady Petruška Šustrová. Přímo na tiskové konferenci nesouhlas s postupem rady projevili někteří Hermanovi příznivci a také její členka a bývalá šéfka Naděžda Kavalírová. 

Rada se definitivně rozpadla

Vědecká rada ústavu, tedy odborný poradní orgán pro badatelskou činnost ÚSTR, jehož úkolem je zkoumat dobu nesvobody, se podle dnešních informací zcela rozpadla. Zasedali v ní renomovaní historici, například profesor Bostonské univerzity Igor Lukeš, profesor Harvardu Mark Kramer či bývalý šéf rady Michael Kraus z americké Middlebury College. Skončili na protest proti Hermanovu odvolání. 

Podle Šustrové je sice škoda, že vědecká rada končí, je prý ale "svatým právem" každého spolupracovat jen s tím, s kým spolupracovat chce. Šustrová dnes na emocemi nabité tiskové konferenci odmítla, že by její rada pracovala na politickou zakázku. 

S novou ředitelkou ústavu Pavlou Foglovou se však dnes na další práci nedohodl ani první náměstek Eduard Stehlík. V ÚSTR tak odborník na protinacistický odboj končí, mimo jiné proto, že nesouhlasí se zvažovaným odvoláním ředitelky ABS Zlatuše Kukánové. 

O situaci kolem ústavu se podle Hermana zajímají někdejší americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová či německý prezident Joachmim Gauck. "Myslím si, že dnešní radní poškozují dobré jméno ČR v zahraničí," míní odvolaný ředitel.