Poslanci by měli na nynější schůzi projednat i návrh Strany zelených, která chce uspořádat referendum o tom, zda si občané přejí volit prezidenta přímo. Pokusů zavést přímou volbu prezidenta bylo v minulosti již několik, strany se ale většinou nakonec nedohodnou na změnách prezidentských pravomocí. Po skandálech kolem minulé prezidentské volby většina stran slibovala, že příště budou volit prezidenta sami občané. Sněmovna předlohu sociálních demokratů projednávala už předloni v listopadu, tehdy ji odročila. Nyní přežila návrh Jiřího Polanského (ODS) na zamítnutí. Pro hlasovali jen poslanci za občanskou demokracii. ODS pak ale hlasovala i pro přikázání návrhu novely ústavy výboru. Sněmovna také prodloužila lhůty k projednání o měsíc. Polanský argumentoval tím, že ústava by měla být podrobena diskusi i v dalších bodech, které se týkají například Ústavního soudu. Navrhoval jednání mezi parlamentními stranami o důsledné revizi celé ústavy, pokud to bude potřeba. Za podporu předloze se přimlouval Zdeněk Jičínský (ČSSD). Ústavě by se poslanci podle něho měli věnovat i tím, že návrh propustí do druhého čtení. "Změny (ústavy) jsou nezbytné, chceme-li, aby náš politický systém fungoval tak, jak jsou původní záměry ústavy," uvedl. Jičínský v projevu kritizoval jednání prezidenta Václava Klause a upozornil na to, že předloha ČSSD by umožnila sněmovně rozhodnout o podání žaloby na prezidenta k Ústavnímu soudu, pokud se hlava státu nechová v souladu s ústavním pořádkem. Nyní může být prezident stíhán jen pro velezradu. "Prezident se chová způsobem, který není v souladu s ústavním pořádkem," prohlásil Jičínský. Klaus si podle něho počíná ne jako prezident parlamentní demokracie, ale jako monarcha. "Jak jinak si vysvětlit, že si osobuje právo neratifikovat smlouvy, které obě parlamentní komory schválily?" tázal se Jičínský a zmínil sociální chartu a nyní lisabonskou smlouvu reformující fungování rozšířené EU. Prezident rovněž podle něho nepodepsal některé zákony, ač je nevetoval. Podle něho nemůže být ani dvojí zahraniční politika státu, prezidenta a vlády. Projednávání předlohy provázely na začátku zmatky. Předsedající Lucie Talmanová (ODS) podotkla, že je omluven zpravodaj zákona Marek Benda (ODS), kterého se chtěla jako předsedy ústavně-právního výboru zeptat, jak pokračovat. Už před dvěma lety podal návrh na zamítnutí ústavní novely bývalý poslanec Jan Morava. Protože se vzdal po své aféře mandátu, nebylo možné o tom hlasovat. ODS potom požádala o půlhodinovou přestávku na jednání klubu. Poslanci pak zvolili nového zpravodaje, Polanského. Podle návrhu ČSSD by mohli prezidenta volit občané starší 18 let. Právo být volen by měl každý občan, který dosáhl 40 let věku. Nominovat kandidáta by mohlo 20 poslanců nebo deset senátorů a každý občan starší 18 let, který by pro svůj návrh získal podpisy alespoň 10.000 občanů s volebním právem. Návrh rovněž mění a upřesňuje pasáže ústavy týkající se hlavy státu. Přímo volený prezident by mohl jmenovat představitele Ústavního a Nejvyššího soudu pouze ze členů těchto soudů. Spolupodpisu premiéra by podléhalo prezidentovo jmenování členů Bankovní rady České národní banky. Prezidentovo rozhodnutí zastavit trestní stíhání nebo nařídit, aby nebylo zahájeno, by musel rovněž podepsat premiér. Nově by bylo zavedeno zastoupení prezidenta, který nevyhlásí volby v ústavou stanovených termínech, předsedou Poslanecké sněmovny pro volby sněmovní, obecní a krajské a předsedou Senátu pro volby senátní. Vyhlášení voleb by podléhalo rovněž podpisu premiéra. Sociální demokraté rovněž navrhují, aby byla dosavadní doživotní beztrestnost prezidenta za činy, jichž se dopustil ve své funkci, omezena pouze na dobu jejího výkonu. Návrh ústavní novely předložila ČSSD předloni v říjnu. Vláda se k němu tehdy vyjádřila záporně. Ve sněmovně leží i vládní návrh na přímou volbu prezidenta.