"V příštím roce během setkání ministrů rozhodneme ohledně 'útočné hlavice'. NATO má ale i bez ní mohutnou armádu a vojáky můžeme nasadit kdykoli budeme chtít," prohlásil během návštěvy Polska bývalý norský premiér. Útočnou hlavicí, kterou zmiňuje, se rozumí jednotky bleskového nasazení, o jejichž vzniku aliance začala aktivně debatovat v reakci na ukrajinskou krizi. NATO pro ně používá termín "spearhead".

Aliance se zřejmě snaží dát najevo, že se Stoltenbergem v čele vstupuje do nové éry. O nutnosti revize NATO se spekuluje už delší dobu, ve světle událostí na východě Ukrajiny a ruské rebelie ovšem začalo být víc než jasné, že aliance musí projít výraznými, nejen kosmetickými změnami, pokud nechce ztratit poslední zbytky akceschopnosti i důstojnosti.

Otázkou ovšem je, zda za slovy Stoltenberga bude následovat i praktická ukázka, kterou by si situace žádala - jako například poskytnutí aktivní pomoci Kyjevu v boji s proruskými rebely. Ještě na konci srpna ale aliance přímý vojenský zásah na východoukrajinském území zamítla.

Následně se na Ukrajině sice konaly cvičné manévry s názvem Rapid Trident 2014, kterých se zúčastnily jednotky z 15 zemí včetně Spojených států a dalších členských států NATO, jejich přímým pořadatelem ale aliance nebyla. 

Nezvykle provokativní prohlášení Stoltenberga, jehož předchůdce se snažil vyjadřovat o poznání diplomatičtěji, ovšem nemusí být ničím jiným než rétorickým cvičením. Nedávný vznik společné jednotky, kterou daly dohromady Polsko, Ukrajina a Litva ve strachu z Ruska, naznačuje, že se výrazné změny v rámci NATO nejspíš v nejbližší budoucnosti nechystají.