Odvolací senát uvedl, že Česko mělo na naftu platně uzavřenou smlouvu, a bylo tudíž jejím vlastníkem. Stejně jako prvoinstanční soud dospěl k závěru, že palivo začalo patřit ČR ve chvíli, kdy se dostalo do skladu. Insolvenčnímu správci se nepodařilo prokázat, že skladoval naftu i pro někoho jiného. „Nafta, která byla vyskladněna, byla všechna České republiky,“ prohlásila Kotrčová.

„Jsem rád, že nám soud dal za pravdu, že nafta, která byla skladovaná v Německu, patří České republice. Ukazuje se, že nápad bývalého vedení rezerv skladovat část nouzových zásob v zahraničí nebyl vůbec šťastný,“ sdělil ČTK skrze svého mluvčího Jakuba LInku předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr.

Möllen tvrdil, že ČR sice naftu nacházející se v nádržích v Kraillingu zpočátku vlastnila, vlastnické právo ale následně ztratila. Po státu tak požadoval, aby insolvenčnímu správci zaslal stejné množství náhradního paliva ve stejné kvalitě.

Společnost Viktoriagruppe, která zkrachovala v roce 2014, skladovala podle tvrzení české strany v Bavorsku pro český stát palivo za zhruba miliardu korun. ČR se následně nemohla k naftě skoro dva roky dostat. V červenci 2016 podepsala Státní správa hmotných rezerv s novým majitelem skladu, firmou Krailling Oils Development, a insolvenčním správcem smlouvu, na jejímž základě Česko získalo naftu zpět. Vlaky ji odvezlo na své území.

Möllen ale české vlastnictví nafty nikdy neuznal. Jeho právní zástupce na počátku soudního jednání před téměř třemi lety uvedl, že smlouvu uzavřel pouze z toho důvodu, že bylo potřeba dostat naftu ze skladu pryč. Kdyby tam zůstala, degradovala by. Pohonné hmoty však byly podle něj od počátku insolvenčního řízení s Viktoriagruppe brány jako součást majetku zkrachované firmy. ČR podle něj nepožádala o vyloučení paliva z majetkové podstaty společnosti.

Případ v Bavorsku uskladněné nafty má také trestněprávní rovinu. Poté, co z Německa dorazila poslední cisterna, potvrdilo měření obavy, že část paliva chybí. SSHR uvedla, že postrádá 6,3 milionu litrů pohonné hmoty. Pražský městský soud uložil jednateli Viktoriagruppe Petru Malému osmiletý trest vězení. Vinnou uznal i firmu.